Exekutorská komora má vážné pochybnosti o reálnosti prezentovaného průzkumu.

Ačkoliv podle sdělení FF UK bylo kontaktováno 123 exekutorů, tedy prakticky všichni, není přes intenzivní snahu EK znám jediný úřad, který by byl údajnými výzkumníky kontaktován. Pochybnosti vyvolává i okolnost, že FF UK údajně zkoumá oblast exekucí, tedy oblast jí oborově velmi vzdálenou, a dokonce v rámci exekucí takové marginální a subjektivní oblasti jako je kvalita webových stránek či odpověď na emailový dotaz blíže neurčeného obsahu. Rychlost reakce na mailovou zprávu je totiž odvislá od závažnosti jejího obsahu. Obdobné je to samozřejmě s telefonickým dotazováním

O hrubé neznalosti problematiky exekucí ze strany FF UK pak svědčí prezentování skutečnosti, že k mobiliární exekuci přistupují exekutoři až jako jedné z posledních, za jejich neochotu je provádět. Přesně tento postup totiž exekutorům ukládá tzv. střední novela exekučního řádu, která platí již více jak půl roku.
 
Celkově považuje Exekutorská komora uvedený postup FF UK za velmi nestandardní a neprofesionální, obzvláště za situace, kdy zaměstnanci FF UK, kteří měli průzkum provádět, projevují značnou neznalost problematiky exekučního řízení, nicméně nekontaktovali alespoň EK ČR, aby si své znalosti alespoň částečně doplnili. Uvedená neznalost jim však nebrání v tom, aby se vyjadřovali k tak složité právní a procesní otázce, jako je územní princip výkonu exekucí.
 
Bez souvislosti jistě není skutečnost, že se zpráva o uvedeném průzkumu s jednoznačným závěrem právního laika pana Buriánka ohledně územního principu exekucí, objevuje den před sněmem Exekutorské komory, který by měl právě o
otázce územního principu rozhodovat. Nabízí se samozřejmě odpověď ohledně objednávky zveřejnění takového „průzkumu“.
 
Exekutorská komora bude požadovat po FF UK vysvětlení uvedeného nestandardního postupu, který dle našeho názoru snižuje kredit samotné FF UK.
 
Mgr. Ing. Jiří Prošek, viceprezident EK ČR

Zpráva ČTK:

Praha 9. června (ČTK) - Dostupnost služeb u části exekutorských úřadů není dostatečná, vyplývá podle Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze z jejího průzkumu. Podle něj jen tři pětiny exekutorských úřadů reagují na
elektronickou poštu dříve než za týden a téměř polovina ze všech dotázaných úřadů neprovádí takzvané mobiliární exekuce, tedy nevyužívá možnosti zabavit dlužníkův majetek přímo v jeho bydlišti.
Průzkum se uskutečnil v květnu mezi 123 exekutorskými úřady a hodnotil kvalitu webových stránek úřadů, reakci na dotazy zaslané e-mailem a reakci na telefonické dotazování. Výzkumníci zjišťovali, jak rychle úřady reagují a
jaký servis jsou schopny potenciálnímu klientovi nabídnout. "Pouze 60 procent elektronickou poštou oslovených subjektů zareagovalo do jednoho týdne. Ostatní později či vůbec. U telefonického dotazování reagovalo 81 procent volaných úřadů," zjistila škola.
Poukázala také na to, že téměř polovina ze všech dotázaných úřadů neprovádí mobiliární exekuce. Ty jsou podle ní nutné pro případ, kdy dlužník nemá ani dostatečný příjem, ani peníze na účtu či není majitelem nemovitosti.
"Někteří respondenti tuto variantu připouštěli jako málo pravděpodobnou, komplikovanou a vlastně až poslední možnost," uvedl Jiří Buriánek, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty, pod jehož vedením se průzkum
uskutečnil. "Tato zjištění jsou varující především v souvislosti se snahou Exekutorské komory ČR rozdělit vymáhání exekucí podle územního principu, kdy by si věřitelé již nemohli úřad vybrat, ale přiděloval by ho soud podle
bydliště nebo sídla dlužníků," upozornil.
To by podle Buriánka zejména pro větší věřitele jako například banky, úvěrové společnosti, distributory energií či telefonní operátory znamenalo spolupracovat až s více než 120 úřady. "Tato případná legislativní změna
směřuje k omezení stávající celorepublikové působnosti exekutorských úřadů a k podvázání funkce tržního prostředí mezi exekutory," doplnil s tím, že o možné změně systému exekucí má jednat Exekutorská komora ČR 11. června.
kri dvd