„Zákon nastavil nová pravidla pro výkon exekucí. Ačkoliv se mohou zdát formální, jejich aplikace vyžadovala zásadní úpravy našich softwarů. Administrativní činnost exekutorských úřadů funguje z převážné části na elektronické bázi. Museli jsme tedy přenastavit zadání pro veškeré aplikace. To stálo desetitisíce korun a hlavně spoustu času našich IT specialistů,“ vysvětluje viceprezident Exekutorské komory David Koncz.

 

Tisícové položky pak spolkla řada školení pro zaměstnance exekutorských úřadů, říká prezident Exekutorské komory Jiří Prošek: „Nejenom, že jsme si sami museli nastudovat nová ustanovení zákona, ale museli jsme je vyložit i svým zaměstnancům. Do rozpočtu úřadů se to promítlo nemalou měrou. Školení zaměstnanci se několik dnů nemohli věnovat své běžné pracovní činnosti, protože vstřebávali nové pokyny. Komplikovanější to bylo o to víc, že se vše odehrávalo na poslední chvíli. Prezident republiky podepsal novelu až v říjnu a ve Sbírce zákonů vyšla až na konci listopadu.“

 

Nezanedbatelné sumy padly rovněž na videokamery a diktafony. Novela totiž stanovuje pravidla pro pořizování záznamů z průběhu mobiliární exekuce. Najde-li se při soupisu movitých věcí někdo, kdo požádá o záznam, exekuce se nahraje. Učinit tak může i sám exekutor nebo jeho pověřený zaměstnanec, uváží-li, že je to v dané situaci vhodné. I když některé exekutorské úřady nahrávaly mobiliární exekuce dávno před novelou, od Nového roku na to musejí být připraveny všechny. Soudní exekutoři tedy museli investovat do nákupu nejrůznějších nahrávacích zařízení a vybavit jimi své exekutorské vykonavatele. Prostředky s tím spojené byly vloženy i do datových úložišť pro natočené soubory.

 

 

Nutno upozornit, že náklady, které vznikly kvůli novému znění novely, nesou jednotlivé exekutorské úřady ze svého. Ze státního rozpočtu neodčerpávají ani korunu, byť vykonávají službu pro stát, kterou před rokem 2001 vykonávaly pouze soudy, ovšem s mizivou vymahatelností kolem 3 %. Naopak z exekucí plynou do státní kasy peníze, a to z DPH, které je teď dokonce vyšší než loni. Například při dluhu 4.000 korun odvede dlužník do státního rozpočtu 3.129 korun na DPH, loni to bylo 2.980 korun.

 

„Výše uvedené vyčíslení nákladů spojených s novelou má tedy leckdy razantní dopad na finanční kondici exekutorských úřadů. Přihlédnout musíme i k tomu, že se loni v březnu snižovaly odměny soudních exekutorů a že novela prodloužila lhůtu pro dobrovolné plnění z 15 na 30 dnů. To znamená, že jestli dlužník zaplatí do 30 dnů od zahájení exekuce, snižuje se odměna soudního exekutora o polovinu. Při dluhu do 10.000 tak činí pouhých 1.500 korun. Pro některé úřady to začíná být likvidační,“ upozorňuje prezident Exekutorské komory Jiří Prošek.