Provedením této exekuce pověřil soud JUDr. Kořínka, který již není soudním exekutorem. Odvolán byl ještě před novelou účinnou od 1. 11. 2009, a nemohl tak mít ustanoveného zástupce pro případ zániku výkonu funkce úřadu. Došlo tedy k tomu, že na katastru u dlužníkových nemovitostí vázla poznámka o nařízené exekuci. Dnešní situace je jiná – potřebné úkony (kupř. výmaz poznámek o nařízené exekuci z katastru nemovitostí) by provedl zástupce. Exekutorská komora ČR chápe nelehkou situaci pana K. F. Šlo o důsledek nedostačující právní úpravy, která s touto možností nepočítala.

 

Kdybychom měli dlužníkovi v takové situaci poradit, lze ho odkázat na soud, který exekuci nařídil, s podáním návrhu na zastavení exekuce. Pak mohou nastat dvě varianty:

1)      Soud shledá důvody pro zastavení exekuce, vydá usnesení o zastavení exekuce a katastr na základě tohoto pravomocného usnesení všechny poznámky smaže.

2)      Soud návrh odmítne s tím, že exekuce už byla ukončena a není co zastavovat. I v tomto případě bude výsledný efekt tentýž, neboť dlužník bude mít pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že exekuce je ukončena.

 

 

„Šikanóznost lze spatřovat v tom, že dlužník už uhradil exekuci a přesto mu vázne omezení na nemovitostech. Plně mu rozumím a souhlasím s tím, že byl poškozen, nicméně na vině byla dřívější nedostatečná právní úprava. Od 1. 11. 2009 je již účinná novelizace exekučního řádu, která takové situace jednoznačně řeší! Dnes by k něčemu takovému dojít nemohlo. Zaprvé je pro případ zániku funkce soudnímu exekutorovi ustanoven zástupce, který se okamžitě ujme jeho úřadu a může v takovém případě okamžitě zjednat nápravu. Zadruhé již od 1. 11. 2009 upravuje § 58 exekučního řádu jednoznačně pořadí, v jakém soudní exekutor může postihnout majetek dlužníka, a postižení nemovitosti by tedy v takovém případě bylo protiprávní. Bohužel tento případ spadá ještě do historické právní úpravy, a tak zasáhl Ústavní soud ČR,“

dodává Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory ČR.

 

„Co se postupu při postihování majetku v této konkrétní exekuci týče, pokládám ho za nepřiměřený. K vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti mělo dojít až v momentě, kdy byly vyčerpány primární způsoby, tedy například srážky ze mzdy nebo obstavení bankovního účtu. Koneckonců zákon už několik let obsahuje ustanovení o přiměřeném provedení exekuce,“ říká Jiří Prošek. Zároveň však platí, že ve chvíli, kdy soudní exekutor vydává exekuční příkaz na bankovní účet, neví, kolik peněz je na něm uloženo a jakého jsou původu. Uvědomme si také, že exekuční příkaz k prodeji nemovitosti není sám o sobě provedením exekuce. Má zejména zajišťovací účinek, který se v zásadě neliší od zákazu nakládání s majetkem, jenž dlužníkovi ukládá soud při zahajování exekuce.