V reportáži "Exekutorka se vzdala odměny" odvysílané Českou televizí dne 25. 2. 2013 v pořadu Reportéři ČT byla opomenuta informace zásadní pro správné pochopení a posouzení předestřeného případu, byť byla zástupcem ministerstva v nepoužité části pořízeného záznamu opakovaně zdůrazněna a zároveň byla autorovi reportáže Davidu Macháčkovi poskytnuta písemně: Soudní exekutorka plnění od povinného nevymohla vlastní činností (na základě jí vydaného exekučního příkazu), ale povinný (dlužník) jí plnění sám poukázal na bankovní účet. Právě v případech, kdy dlužník sám bez přímé exekuce splní svoji povinnost, Ústavní soud opakovaně judikoval (např. nález Pl. ÚS 8/06), že zahrnutí částky uhrazené povinným bez přímé účasti exekutora do základu odměny nedůvodně tyto exekutory zvýhodňuje oproti těm exekutorům, kteří exekuci fakticky provedou. Ústavní soud v této souvislosti také akcentoval výchovný prvek, kdy je potřeba ocenit, že povinný dlužník splnil sám svoji povinnost bez přímé exekuce. V takových případech má být odměna exekutora dle Ústavního soudu stanovena ve sníženém rozsahu odpovídajícímu vynaloženému úsilí exekutora. Možnost snížení odměny pod exekuční tarif (vyhl. č. 330/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) tedy nelze rozhodně zevšeobecnit na všechna vedená exekuční řízení a nelze se ho domoci v těch případech, kdy exekutor úspěšně zrealizuje vydaný exekuční příkaz, jak by se bylo možno mylně z odvysílané reportáže domnívat.
V reportáži bylo ministerstvo požádáno o vyjádření ke konkrétnímu postupu soudní exekutorky, který odbor dohledu ministerstva šetřil v roce 2010. Specifičnost šetřeného případu spočívala zejména ve výši vymáhané částky a z ní vyplývající tarifní odměny, která by v řádech milionů jednoznačně neodpovídala způsobu získání plnění ze strany soudní exekutorky, kdy vymáhaná částka v řádu desítek milionů korun byla složena dlužníkem na účet. Stavovský předpis zakazuje snižování odměny soudního exekutora ve vztahu k ochraně soutěže soudních exekutorů. V šetřeném případě však postup soudní exekutorky nebyl způsobilý tuto soutěž jakkoliv narušit. Proto nebylo dosaženo závažnosti porušení právního předpisu, které by naplňovalo zákonnou charakteristiku kárného provinění. Takový závěr dohledového orgánu však nelze zevšeobecňovat a vydávat za výklad právního předpisu v tom smyslu, že je takové jednání dovolené, ani že se lze obecně domáhat snížení tarifní odměny soudního exekutora.
Od 1. 1. 2013 došlo novelou exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) k prodloužení lhůty k dobrovolnému splnění exekucí vymáhané povinnosti z 15 na 30 dní od doručení výzvy exekutora, snížení odměny (o 50 % při vymáhání peněžitého plnění, resp. o 70 % v ostatních případech) a paušální náhrady hotových výdajů (o 50 % při vymáhání peněžitého plnění do 10.000,-Kč) exekutora přitom zůstalo zachováno.
26. 2. 2013 Tiskový odbor a odbor státního dohledu Ministerstva spravedlnosti ČR