Praha, 28. května 2013 (EK ČR) – Už pět měsíců fungují v oblasti exekucí předžalobní výzvy. Jejich smyslem je včasné varování dlužníků. A jak tento systém funguje v dosavadní praxi?

 

„Předžalobní výzvy jsou běžnou součástí takřka všech nových řízení. Odpadají stížnosti na to, že dlužník o svém dluhu nevěděl nebo že o něm byl informován až soudem. Rozdíl ale markantní není. Pokud dříve věřitelé zasílali výzvy k zaplacení zhruba v 80 procentech případů, teď je to podle našeho odhadu zhruba 95 procent,“ konstatuje viceprezident Exekutorské komory ČR Mgr. David Koncz.

 

Pravidla týkající se předžalobní výzvy stanovuje novela občanského soudního řádu a exekučního řádu účinná od 1. ledna 2013. Jedná se o jeden z mnoha nových institutů, které vycházejí vstříc dlužníkům. Spočívá v tom, že věřitel musí kontaktovat neplatiče minimálně sedm dní před podáním žaloby a vyzvat ho k včasnému uhrazení dluhu. Pokud by tak neučinil, soud by mu nepřiznal náhradu nákladů za první soudní (tzv. nalézací) řízení. „Kdyby věřitel tímto způsobem nevyzval dlužníka k zaplacení, neměl by nárok na náhradu nákladů soudního řízení a nesl by je ze svého. Neznamená to tedy, že předžalobní výzvu musí věřitel zasílat vždy. To je omyl, který vznikl špatným výkladem. Výzva je na místě jen tehdy, jestliže věřitel chce vymoci zpět i peníze, které použil na soudní vymáhání dluhu,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Mgr. Ing. Jiří Prošek.

 

Předpokládá se, že aplikace předžalobní výzvy bude mít dopad na počet exekucí nařízených v tomto roce. Vzhledem k tomu, že se dlužník dozví o hrozbě soudního vymáhání včas, může předejít započetí exekučního řízení. „Realita je ale trochu jiná. Ukazuje se, že na předžalobní výzvu reaguje jen minimum lidí. Stejně všechny dopisy a následně rozsudky házejí do koše a nezajímají se o svoji věc. Reagovat začnou až v momentě, kdy soud skutečně zahájí exekuci. Z mého pohledu je to tristní, protože kdyby jednali ihned, ušetřili by si výdaje za advokáta věřitele, soudní poplatky a další,“ říká viceprezident David Koncz.

 

 

 

• Nepleťte si předžalobní a předexekuční výzvu!                                                                                                                                                           

I když je předžalobní výzva prvkem, který je spojován s exekuční tematikou, uplatňována je na samém začátku procesu. Předžalobní výzva není zasílána před zahájením exekuce, ale mnohem dříve – před zahájením soudu, který určuje, kdo je dlužník, kolik má zaplatit a v jaké lhůtě (viz níže znázorněná časová osa).

 

• Předžalobní výzvu zasílá věřitel, nikoliv soudní exekutor!                                                                                                                                

Výzva je zasílána nejméně sedm dní předtím, než se věřitel (prostřednictvím svého advokáta) obrátí na soud, aby mu v tzv. nalézacím řízení přiznal pohledávku. Soudní exekutor v této fázi žádným způsobem nefiguruje, ke slovu může přijít až poté, co soud ve druhém řízení na návrh věřitele nařídí exekuci.

 

• Výzvu není nutné zasílat na adresu trvalého pobytu!                                                                                                                                        

Věřitel ji zasílá na adresu pro doručování, na poslední známé bydliště dlužníka nebo na adresu, která by mu měla být známa např. ze smlouvy, přičemž není rozhodné, zda si dlužník výzvu fakticky převezme.

 

• Díky předžalobní výzvě může dlužník ušetřit!                                                                                                                                                              

To je sice pravda, ale musí na ni adekvátně reagovat. Jakmile se nechá zažalovat a proběhne soudní řízení, musí hradit odměnu advokáta, který zastupuje věřitele, a soudní poplatky.

 

• Výzvu není nutné zasílat poštou!

Zákon říká, že věřitel musí dlužníka vyzvat – nespecifikuje, že tak musí učinit zasláním dopisu. V rámci následného soudního řízení to ovšem musí prokázat. „Už jsem narazil na případ, kdy věřitel u soudu prokázal, že dlužníkovi před svědkem předal dokument, jehož přijetí dlužník potvrdil. Soud to uznal jako předžalobní výzvu. Běžně věc ale probíhá tak, že věřitel pošle dlužníkovi dopis a poté prokazuje podacím razítkem nebo doručenkou, že výzvu poslal,“ shrnuje prezident Jiří Prošek.

 

 

Základem funkčnosti předžalobní výzvy je odpovědné přebírání zásilek. Jestliže dlužník nebydlí na adrese trvalého bydliště, nevyzvedává si poštu, ignoruje upomínky a nerespektuje rozhodnutí soudu, vystavuje se riziku exekuce. Soudy, stejně jako soudní exekutoři, totiž doručují korespondenci na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel, což je rejstřík ministerstva vnitra. Ve valné většině případů se jedná o adresu shodnou s trvalým pobytem. Pakliže se na ní neplatič nezdržuje, zbavuje se možnosti včas reagovat na úřední sdělení, neboť platí tzv. fikce doručení – i když si adresát zásilku fakticky nepřevezme, považuje se po uplynutí 10denní lhůty za doručenou. U lidí, kteří nebydlí na adrese trvalého pobytu nebo si nepřebírají poštu, tedy ani předžalobní výzva nic nezmění…