Rozhovor zkresluje skutečnost a dezinterpretuje zákonná ustavení. Respondent se mimo jiné odkazuje na staré znění zákona a cituje již neúčinná ustanovení. Zákon připouští, aby při exekuční dražbě bylo možné v případě shodného podání určit vydražitele losem (§ 329 odst. 3 o.s.ř.). Dohoda mezi dražiteli podle nového znění zákona přípustná není. Pokud JUDr. Závodský byl svědkem zakázaných pletich, bylo jeho občanskou povinností upozornit dohledové orgány nebo podat trestní oznámení. Generalizováním informace a její medializací však v podstatě zmařil jakékoliv šetření.

 

V článku se objevuje konkluze, že dražby jsou ovládány dohodami a organizovanými skupinami, které věci draží pod cenou. K prodeji pod cenou při exekuční dražbě však dojít nemůže a nikdy k němu nedošlo, což je snadno ověřitelné např. prostřednictvím statistik Nejvyššího správního soudu ČR. Dražba formou spojování drobnějších movitých věcí do souborů je přípustným a ekonomicky odůvodněným řešením dražebního prodeje věcí. Žádný právní řád nezná efektivnější způsob zpeněžení věcí dlužníka. Navíc neexistuje racionální důvod pro vyčlenění podnikatelů z exekučních dražeb. Taková restrikce by se obrátila i proti samotným neplatičům. Dalším nonsensem, které interview obsahuje, jsou pozorování JUDr. Závodského ohledně souborů movitých věcí, když odkazuje na předměty, jež jsou exekučně nepostižitelné (např. talíře či lednice).

 

Exekutorská komora ČR je coby dohledový orgán nad činností soudních exekutorů mimořádně aktivní. Provádí kontroly exekutorských úřadů. U kárně trestaných soudních exekutorů posiluje preventivní kontroly, při nichž se přihlíží i ke zjištěním kárného soudu. Kárná komise Exekutorské komory ČR podala tento rok stejný počet kárných žalob jako ministr spravedlnosti. Soudní exekutoři jsou nejkontrolovanější právnickou profesí, podléhají dozoru čtyř orgánů. O jejich kárných deliktech rozhoduje nezávislý Nejvyšší správní soud ČR, nikoliv Exekutorská komora ČR. Je tedy nereálné, aby docházelo k odpouštění testů na základě jakýchkoliv „vazeb“ mezi soudními exekutory. Zřetelně hovoří i statistiky: Za rok 2012 bylo podáno 33 žalob, z toho 6 soudních exekutorů bylo kárně odsouzeno. Soudní exekutoři jsou na tom tedy lépe než soudci, srovnatelně se státními zástupci.

 

Je samozřejmě zapotřebí zabránit protizákonným pletichám účastníků nejen exekučních dražeb. Soudní exekutoři se o to usilovně snaží. Nutno zdůraznit, že nemají žádný (ekonomický) zájem na tom, aby věci byly vydraženy za nižší než maximální cenu, kterou je možné v daném čase a místě dosáhnout. Způsob, jak pletichám zabránit, představují hojně prováděné elektronické dražby movitých věcí, které lze realizovat od začátku roku – viz tisková zpráva EK ČR ze dne 07.05.2013.

 

Dále uvádíme na pravou míru:

 

Počty exekucí v Česku nejsou „extrémní“. V prvním pololetí roku 2013 bylo v ČR zahájeno 320.000 exekucí. V porovnání s loňskem jde o bezmála třetinový pokles – viz tisková zpráva EK ČR ze dne 26.08.2013. Počet exekucí u nás je nižší než např. v sousedním Polsku. Exekuce nikdy není příčinou ekonomických problémů dlužníka, ale důsledkem jeho předchozího porušování závazků, které vedlo k nucenému vymáhání pohledávek věřitele. Exekuce jsou právním důsledkem ochoty populace se zadlužovat a brát na sebe finanční závazky, které dlužníci poté nejsou schopni plnit. Z historické zkušenosti vyplývá, že soudní soustava efektivně vymáhat neumí, část soudních pravomocí při nuceném vymáhání pohledávek proto byla přenesena na soudní exekutory.

 

Právní úprava obsahuje celou řadu omezení, která zajišťují „humánnost“ exekucí. Příkladem může být úprava srážek ze mzdy, která je nastavena tak, aby dlužníkovi vždy zůstal dostatek prostředků na důstojnou existenci. Dalším může být povinnost ponechat neplatiči finanční prostředky ve výši dvojnásobku životního minima, a to jak v rámci postižení účtu, tak při soupisu movitých věcí. Řada pravidel provádění exekucí se postupně zmírňuje ve prospěch dlužníků. Zájem na humanizaci však musí končit tam, kde by vedl k nemožnosti vymožení pohledávky věřitele. Zákonná úprava je přitom pro všechny dlužníky stejná.

 

Podle čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod platí, že zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Takovým průlomem do práva na nedotknutelnost obydlí je dle zákonodárce také situace, kdy je nutné dát přednost ochraně vlastnického práva věřitele před nedotknutelností obydlí dlužníka, který i přes rozhodnutí soudu nehradí své závazky. Jde proto o využití prostředků donucení veřejnou mocí za účelem ochrany práv věřitelů, kterým v podmínkách právního státu není dovoleno brát právo do vlastních rukou. Soudní exekutor musí v případě postupu podle ustanovení § 325a a násl. o. s. ř. respektovat restriktivní výklad možných zásahů do nedotknutelnosti obydlí. Tento restriktivní přístup by se měl projevit zejména tím, že před provedením prohlídky by měl mít soudní exekutor postaveno najisto, že se jedná skutečně o obydlí, případně místo podnikání povinného, resp. že lze s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat, že se právě tam nalézá majetek povinného. Nejedná se o žádné „podezření“. Soudní exekutor přitom má v rámci exekuce postavení a pravomoci soudce. Tomu ostatně odpovídají i kritéria výběru osob, které se stanou soudními exekutory.

 

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již kvůli totožnému tématu zpracovanému Českou televizí zahájila správní řízení, a to ve věci stížnosti na reportáž s názvem Překupníci skupují věci z exekucí, která byla odvysílána 18. května 2013 od 19:00 hodin na programu ČT 1, neboť reportáž obsahovala řadu nepřesností a desinterpretací (např. byla nesprávně interpretována situace z dražby, kdy reportér mylně pokládá vyjádření licitátora za výzvu k přeprodávání zboží), opomíjela některé skutečnosti podstatné k pochopení procesu dražeb věcí z exekucí a neobsahovala vyjádření protistrany (zejména příslušného exekutorského úřadu a účastníků dražby) ke konkrétnímu nařčení z porušení zákona. Provozovatel se tak odchýlil od zásad objektivity a vyváženosti.

 

Vzhledem k výše uvedenému Exekutorská komora ČR žádá server iDnes.cz o smazání rozhovoru a zveřejnění korektních informací. Zároveň podnikne veškeré právní kroky na svoji obranu před pomluvami JUDr. Závodského.

Petra Báčová

tisková mluvčí

Exekutorská komora ČR

gsm: +420 734 685 289

e-mail: mluvci@ekcr.cz

www.ekcr.cz