Praha, 5. srpna 2014 (EK ČR) – Zaplatila řemeslníkům zálohu a už je nikdy neviděla. Tak dopadla paní M. P. z Prahy. Jak se bránit v situacích, kdy živnostník inkasuje zálohu, ale práce neprovede?

 

Nejdůležitější je prevence. Paní M. P. se nejprve měla řádně informovat o tom, s kým vstupuje do obchodního vztahu. Pokud si najímala řemeslníky, měla si je prověřit v Centrální evidenci exekucí. V současné době čelí řemeslník V. K. 31 exekucím, kvůli svým podvodným aktivitám byl i aktérem televizního zpravodajství. Tato fakta mohla být jasným signálem, že s panem V. K. není záhodno podepisovat smlouvu o provedení jakékoliv činnosti. Nadto 16 exekucím čelil řemeslník již v době, kdy proti němu nechala nařídit exekuci paní M. P., přitom exekuční titul třímala už od roku 2006.

 

Přesto se soudnímu exekutorovi podařilo v daném případě vymoci alespoň částečné plnění. Jak Exekutorská komora ČR uvedla ještě před vydáním článku v deníku Právo, exekutorský úřad realizoval veškeré možné způsoby provedení exekuce. Mimo jiné byly vydány exekuční příkazy na jiné peněžité pohledávky a na penzijní spoření, bylo zřízeno exekutorské zástavní právo na nemovitosti a též byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, na kterou již byla nařízena dražba. Soudní exekutor také zjistil adresy, kde se dlužník zdržuje nebo kde by mohl mít uloženy své movité věci.

 

Pokud má věřitel informace o tom, že dlužník disponuje nějakým majetkem, jenž dosud nebyl exekučně postižen, měl by o tom zpravit soudního exekutora. Ten však může v souladu se zákonem postihnout pouze majetek, který je skutečně dlužníkův. Jestliže řemeslník V. K. jezdí v luxusním voze, ale fakticky ho nevlastí, nelze automobil sepsat. „Tento případ jasně ukazuje, že soudní exekutoři nemají široké pravomoci, o nichž se často hovoří. Někteří nepoctiví neplatiči se pokoušejí podvodně vyhýbat exekuci. České exekuční právo totiž stojí na principu, že zajistit lze pouze majetek, který dlužník formálně vlastní. Naopak v USA je podstatné, zda se dlužník chová k danému majetku jako k sobě vlastnímu. Účelové převody na příbuzné nebo známé jsou tak irelevantní,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR.

 

Odvedl-li dlužník svůj majetek mimo exekuci, porušil zákon. V momentě, kdy soud zahájí exekuci, nesmí dlužník nakládat se svým majetkem. Pokud toto ustanovení porušuje, je jeho jednání postižitelné. Věřitel může právně napadnout neplatnost takových převodů, a to v případě nemovitostí i movitých věcí, typicky automobilů. Soudní exekutor však není právním zástupcem věřitele a nemůže tak činit místo něj. Soudní exekutor je nezávislý a je postaven naroveň soudce.

 

Jestliže je dlužníkem společnost s ručením omezeným, existuje riziko, že v momentě zahájení exekuce bude majetkově vyprázdněná. V Německu či USA existuje institut zvaný propíchnutí závoje společnosti. Soud může v těchto případech rozhodnout, že odpovědnost za dluhy vyprázdněné firmy nese nová společnost, kterou si založili tíž společníci se stejným předmětem podnikání a leckdy i velmi podobným názvem. U nás tato možnost, ačkoliv ji Exekutorská komora ČR několikrát předkládala zákonodárcům, bohužel nefunguje.

 

Petra Báčová
tisková mluvčí
Exekutorská komora ČR
e-mail: mluvci@ekcr.cz
www.ekcr.cz