Praha, 30. října 2014 (EK ČR) – K zásadnímu zostření kárného postihu soudních exekutorů došlo v loňském roce. Počet kárných žalob podaných na soudní exekutory klesá, soudní exekutoři jsou pod dohledem čtyř kontrolních orgánů a statistické ukazatele jejich kárné odpovědnosti jsou příznivější než v případě jiných právnických profesí. Přesto Exekutorská komora ČR coby dohledový orgán v zásadě podporuje záměr ministerstva spravedlnosti personálně posílit resortní odbor dohledu. Za protiústavní zásah však považuje návrh, jímž by se kárná pravomoc přenesla z nezávislého Nejvyššího správního soudu na ministerstvo, které by tak zastávalo jak pozici kárného žalobce, tak pozici kárného soudce.

Stávající systém dohledu nad úřední činností soudních exekutorů je v porovnání s ostatními právnickými profesemi nejrozsáhleji a nejdetailněji zpracován a je nejčastěji novelizován. Podobně účinný mechanismus, který funguje ve vztahu k soudním exekutorům, nemají ani soudci, advokáti či notáři. Soudní exekutoři jsou kontrolováni nejen ze strany Exekutorské komory ČR, ale i ze strany Ministerstva spravedlnosti a soudů (okresních a exekučních). Podléhají tedy dohledu čtyř orgánů. Pokud Ministerstvo spravedlnosti plánuje personální posílení svého dohledového odboru, lze jeho snahu přivítat. Tento odbor totiž v loňském roce provedl dvacet kontrol exekutorských úřadů a dlouhodobě nedosahuje míry aktivity, kterou v rámci dohledové činnosti vyvíjí Exekutorská komora ČR.

Snahu posílit dohled nad soudními exekutory však v žádném případě nelze zdůvodňovat počtem exekucí nebo počtem dlužníků v Česku. Odkázat se můžeme např. na komentář Ministerstva spravedlnosti ke statistikám o počtu lidí, resp. seniorů v exekuci, k nimž resort uvedl, že zpřísní kárný dohled nad soudními exekutory. Neumíme si vysvětlit fakt, že proč se v souvislosti s počtem seniorů v exekuci hovoří o tom, že je třeba zpřísnit postih soudních exekutorů. Soudní exekutoři nemají žádný vliv na to, že má někdo dluh, že ho věřitel zažaloval a že soud rozhodl o zahájení exekuce. Pokud soud zahájí exekuční řízení, soudní exekutor ho musí vykonat, jinak by byl kárně stíhán. Problém exekucí, který zákonodárce vnímá, však nelze řešit od konce. Soudní exekutor pouze vykonává přenesenou působnost státu. Naráží-li stát na problém s dluhovou situací svých občanů, nechť zajistí adekvátní prostředky a zavede kvalitní řešení. To může spočívat kupř. v ochraně spotřebitelů, ve snížení míry nezaměstnanosti, v navýšení minimální mzdy apod. Východiskem však není další zostření kárného dohledu nad soudními exekutory, kterým stát svěřil vymahatelnost práva, což je činnost veřejností neoblíbená a státem finančně nepodporovaná. Přesto je zajištění vymahatelnosti práva nezbytnou součástí právního státu, přičemž před rokem 2001 před vznikem soudních exekutorů dosahovala míra tohoto zajištění maximálně 3 procent… Pokud se tedy zpřísněním kárného dohledu prostřednictvím zintenzivnění kontrol a prohloubením analýz jejich výsledků dobereme konkrétních příčin a podaří se definovat skutečné kárné prohřešky, které mají negativní vliv na systém exekucí, jde o dobrý záměr, který Exekutorská komora ČR vítá. K ochraně práv dlužníků a ke stabilizaci dluhové situace obyvatel je však třeba činit jiné kroky. Zůstává tedy otázkou, zda byl pojmenován reálný problém a zda je správně řešen.

Současně se lze ptát, zda je záměr přenést kárnou pravomoc nad soudními exekutory z nezávislého Nejvyššího správního soudu na ministerstvo spravedlnosti odborně podloženým krokem. Podle názoru Exekutorské komory ČR jde o protiústavní zásah, kterým by došlo k nepřípustnému sloučení subjektu žalobce a kárného soudce. Z brífinku, jenž byl odvysílán po skončení dnešní schůze komise pro teritorialitu, které se zúčastnili i zástupci Exekutorské komory ČR, vyplynulo, že Ministerstvo spravedlnosti provedlo v loňském roce pouze 20 kontrol a že resortní odbor dohledu je personálně poddimenzován. Současně přitom zaznělo, že přenesením kárné pravomoci na ministerstvo dojde k údajnému zvýšení akceschopnosti. Tyto argumenty jsou však silně protichůdné. Jak může být zajištěna větší akceschopnost orgánem, který je poddimenzován a provádí nízký počet kontrol?

Soudní exekutoři jsou kárně odpovědní podle exekučního řádu. Soudnímu exekutorovi lze za kárné provinění uložit jedno z kárných opatření (písemné napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta, odvolání z úřadu). K zásadnímu zpřísnění kárných postihů soudních exekutorů došlo od 1. ledna 2013 novelou exekučního řádu. Co se pokut týče, Nejvyšší správní soud nyní může uložit za závažný kárný delikt finanční sankci až pět miliónů korun. To je úroveň převyšující mnohé postihy v trestním řízení. Tresty pro soudní exekutory jsou až 10krát vyšší než u jiných právnických profesí.

Petra Báčová
tisková mluvčí
Exekutorská komora ČR
e-mail: mluvci@ekcr.cz
www.ekcr.cz