„Ústavní stížnost vítáme a věříme, že má velkou šanci uspět. Exekutorská komora ČR dlouhodobě upozorňovala na negativní dopady, které bude mít dramatické snížení tarifu na vymahatelnost práva v České republice. V rámci připomínkového řízení se k nedostatečně vyhodnoceným dopadům návrhu shodně negativně vyjadřovala i mnohá ministerstva, Svaz měst a obcí, Nejvyšší soud či Nejvyšší správní soud,“ uvedla prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.

Situace exekutorských úřadů byla již před snížením tarifu v mnoha případech složitá. V loňském roce skončilo 13 exekutorských úřadů a dlouhodobě se nedaří pro nezájem obsadit dalších 22 úřadů. Tento nebezpečný trend je dán především zhoršující se finanční situací především u malých úřadů, které nezvládají chod úřadů financovat.

Vedle obrovského množství nedobytných exekucí (aktuálně je vůči občanům vedeno přes 4,5 milionu exekucí, avšak povinných fyzických osob je jen 833 tisíc – tedy průměrně 5,3 exekuce na osobu), jejichž náklady jdou k tíži exekutorů, přispívá k této situaci i fakt, že exekuční tarif nebyl zvýšen od roku 2001. A to navzdory kontinuálně rostoucím nákladům na provoz úřadů (elektřina, plyn, poštovné apod.).  „Nacházíme se v situaci, kdy nám klesá počet exekutorských úřadů. V loňském roce bylo sice nařízeno o 10 % exekucí méně, ale počet vedených řízení o 5 % stoupnul, což je způsobeno mimo jiné nárůstem těžko řešitelných mnohačetných exekucí. Snížení tarifu byl v této chvíli nejen nespravedlivý, ale především velmi riskantní krok,“ varuje Pavla Fučíková a zároveň dodává, že vedle toho se musí exekutoři potýkat s narůstající agendou, jelikož bez finanční kompenzace vyřizují výkony rozhodnutí, které soudy nebyly schopny ukončit ani po dobu několika let. 

Exekutorská komora od samého počátku poukazovala na nedostatky připravované novely. Mezi jinými i na nevhodně zvolenou metodiku analýzy, ze které Ministerstvo spravedlnosti při přípravě novely vycházelo. Potřebu snížení tarifu odůvodnilo na tzv. Modelovém úřadě, který byl však zvolen zcela nevhodně. Tento modelový úřad odrážel exekutorský úřad v Praze s nápadem exekucí 2400 ročně. To však reprezentuje pouze 3 % všech současných exekutorských úřadů, a proto hrubě zkresluje ekonomiku řady exekutorských úřadů. Skrytým cílem novely tarifní vyhlášky byla i dle slov ministra spravedlnosti snaha o regulaci počtu exekutorských úřadů, což však je možné pouze na základě zákona.

Ke snížení tarifu došlo za situace, kdy náklady, z nichž je hrazen chod exekutorských úřadů, jsou hrazeny jen těmi povinnými, od nichž se ještě pohledávky daří vymoci. V případě neúspěšné exekuce, kterých je dle aktuálních statistik již téměř 80 %, jdou náklady na vymáhání pohledávky k tíži exekutora, což je dlouhodobě neudržitelný stav. Zlepšení situace nelze očekávat ani z důvodu, že ministerstvem připravená novela občanského soudního a exekučního řádu nebyla pro fatální legislativní i technické nedostatky schválena ani Legislativní radou vlády a její projednávání bylo odsunuto na neurčito. Dále tak přetrvává stav, kdy soudním exekutorům není za jejich práci adekvátně zaplaceno a oprávnění se na nákladech exekuce nepodílí.   

Neustálé snižování tarifu a především dlouhodobě nesystémový přístup k novelizaci OSŘ a EŘ  vedou k oslabení a ohrožení exekutorských úřadů, které zajišťují vymahatelnost práva v ČR.

Mgr. Kateřina Zoubková

mediální zástupce Exekutorské komory ČR

PR.Konektor

mobil: +420 731 191 601

e-mail: mluvci@ekcr.cz