PRAHA (7.4. 2020) - K návrhu Ministerstva spravedlnosti, zavádějícímu v oblasti exekucí některá krizová opatření v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19, uplatnili někteří poslanci pozměňovací věcné návrhy. Podle Exekutorské komory ČR jdou správným směrem, stále však přetrvávají některé zásadní problémy. Pozastavení vymáhání exekucí by znamenalo významné omezení příjmů pro drobné věřitele a jejich likvidaci.

Přetrvává zde však původní výhrada EKČR, podle níž není důvod k tomu, aby takové opatření platilo plošně pro všechny povinné. „Plošná účinnost opatření nespravedlivě chrání i ty povinné, jichž se současný stav nikterak nedotkl, nebo pouze minimálně, a u nichž tedy není důvodu k pozastavení provádění exekuce. Ochrana epidemií postižených povinných by se měla odehrávat na základě individuálních návrhů na odklad exekuce; tyto návrhy ostatně dle doporučení prezidia EKČR posuzují soudní exekutoři výrazně shovívavěji než za běžných okolností,“ vysvětluje prezident EKČR Vladimír Plášil.

Obecné moratorium způsobí více škody než užitku, a to především na straně běžných věřitelů, kteří se tak mohou dostat sami do platební neschopnosti. „Bavíme se o minimálně desítkách tisíc živnostníků, kteří například nedostali zaplaceno za odvedenou práci. Nebo o zaměstnancích, kterým dluží bývalý zaměstnavatel mzdu. Tu sice vysoudili, ale teď mají smůlu. Z věřitelů se tak mohou stát brzy dlužníci, a to určitě stát nechce,“ říká Plášil a doplňuje: „Právní stát nemůže rezignovat na vládu práva a jeho vymahatelnost. Není přitom důvodu, proč by o odkladech exekuce nemělo být rozhodováno individuálně, neboť každého zasáhl současný stav jiným způsobem.“ 

EKČR uvádí i konkrétní příklady z běžného života. „V roce 2018 uskutečnila jedna malá rodinná firma subdodávku ve formě odvozu sutě, za kterou jí objednatel odmítl zaplatit. U soudu došlo k uzavření dohody, ale i tak žádné peníze firma nedostala. Díky exekuci musel začít objednavatel platit, což je teď pro firmu klíčová část jejich příjmů i vzhledem k tomu, že manželka majitele firmy je na mateřské,“ říká soudní exekutor v Českém Krumlově Tomáš Tunkl.

Podle jednoho z pozměňovacích návrhů by exekuční soudy neměly přihlížet k exekučním návrhům podaným do 30. 6. 2020, nová řízení by se tedy po tuto dobu nezahajovala. Jakkoli EKČR kladně hodnotí snahu o úlevu dlužníkům v době epidemie, nepovažuje tento návrh za zdařilý. Opět se jedná o plošné opatření, které nebere v potaz skutečnost, že exekuční návrh podávají v nemalé míře věřitelé, pro které by nemožnost zahájit řízení měla krajně nespravedlivé účinky (např. věřitelé v existenční tísní, vymáhání výživného na dítě, pohledávky poškozených věřitelů apod.).

Návrh se opět nedotýká daňových a správních exekucí, u nichž se tímto stát dostane do nepřípustně výhodnější pozice oproti ostatním běžným věřitelům. Po technické stránce by bylo také nepochybně vhodnější, aby na základě návrhu ve vymezeném období byla exekuce zahájena a aby konkrétní situace povinného byla řešena individuálním způsobem (např. pomoci návrhu na odklad exekuce).

Všechny systémové změny, které se nedotýkají bezprostředně akutní pomoci osobám postiženým onemocněním COVID-19, by měly být projednávány ve standardním legislativním procesu a nikoli v režimu zkráceného jednání znemožňujícího obecnou rozpravu a řádné uplatnění připomínek. Zákonodárce musí mít vždy na paměti i dopady, které svými narychlo přijatými opatřeními může způsobit.