Podle nedávného nálezu Ústavního soudu má soudnímu exekutorovi za vícedenní vyklízení celého komplexu tzv. Kliniky náležet odměna ve výši 10 000 Kč.

Pro exekutory, soudy i jednotlivé senáty Ústavního soudu platí nosné důvody nálezu pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 8/06, které lze shrnout tak, že ústavně konformní úprava odměn exekutora by měla odrážet i složitost, odpovědnost a namáhavost konkrétně vykonané exekuční činnosti. Toho se pochopitelně exekutoři i soudy při svém rozhodování drží. Většinou v případech, kdy se jedná o potřebu snížení odměny směrem dolů. Stejný přístup ale musí platit logicky i v případech, kdy je spravedlivé odměnu exekutora zvýšit tak, aby odpovídala složitosti a namáhavosti.

Tímto případem je určitě i známý případ vyklizení tzv. Kliniky ze zimy roku 2019. Samotný akt vyklizení tohoto objektu trval několik dní, dům musela zajišťovat specializovaná firma proti dalšímu vniknutí. Nákladná byla i likvidace odpadu, který v budově po nelegálních uživatelích zůstal.

„Celý případ, který byl i velmi medializován, byl jeden z těch náročnějších. Na vyklizení tak velkého komplexu, který je obýván desítkami lidi, se připravujete dopředu. Aby bylo vše možné zajistit a řádně provést, je potřeba vynaložit poměrně hodně práce. Na celém případu odvedli moji zaměstnanci včetně víkendových dnů přibližně 400 - 500 hodin různě kvalifikované práce. Svoji práci ani nepočítám. Ze své odměny ve výši 10 000 Kč tedy mohu zaplatit každému z nich po provedení všech odvodů v průměru 10 - 15 Kč za hodinu odvedené práce, což je velice výrazně pod minimální mzdou. Stát by si měl vážit lidí, kteří zajišťují vymahatelnost rozsudků soudu více. Ostatní režijní náklady, které mi vznikly, již nemám z čeho zaplatit. V budoucnu už nebudu žádná vyklizení tohoto typu provádět," informuje podrobně soudní exekutor Ivo Luhan.

Právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek ve svém komentáři v Deníku N navzdory těmto skutečnostem, které byly díky medializaci případu známy, neváhal počínání soudního exekutora nestoudně přirovnat k nepoctivým prodavačům předraženého zboží. Opíral se přitom o prvotní vyčíslení nákladů exekuce. Ty ovšem nepočítaly, a ani nemohly počítat, s průtahy, které nastaly a které logicky celý proces prodražily. Původní vyčíslené náklady předpokládaly dobrovolné a okamžité opuštění objektu včetně jeho vyklizení. K tomu však nedošlo! Je třeba důrazně připomenout, že průtahy a obstrukce ve svém důsledku exekuci prodraží.
"Bohužel se setkáváme neustále s nepochopením či cílenou dezinterpretací toho, co představuje odměna soudního exekutora. Nejde o jeho zisk. Jde o příjem, ze kterého musí uhradit všechny režijní náklady - zejména mzdy, nájemné, energie a další. A až poté, pokud něco zbude, je možné po zdanění hovořit o zisku soudního exekutora," sděluje prezident Komory Jan Mlynarčík.

Důsledky výše zmíněného nálezu Ústavního soudu znamenají hlavně špatnou zprávu pro poctivé majitele, kteří v budoucnu budou chtít vyklidit ze svojí nemovitosti osoby, které ji protiprávně okupují. Svého vlastnického práva se již nemusí domoci, protože nebude nikoho, kdo by byl vůbec schopen za státem regulovanou cenu vyklizení provést.