Exekutorská komora ČR v současnosti eviduje celkem 711 939 fyzických osob v exekuci. Navzdory některým katastrofickým prohlášením celkový počet dlužníků nakonec meziročně poklesl, a to o cca 8 tisíc. Příznivý trend lze vysledovat i v další oblasti – snižování počtu nezletilých dlužníků, kterých je teď skoro o čtvrtinu méně než na konci loňského roku.

Obecně se v důsledku proticovidových opatření očekávalo, že se počet dlužníků bude zvyšovat, zejména v období okolo loňských Vánoc. „Tyto scénáře se naštěstí nenaplnily,“ komentuje data Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR: „Místo toho tu máme o zhruba 8 tisíc dlužníků méně, což je určitě dobrá zpráva. Samotný počet exekucí se sice mírně navýšil, ale to se vzhledem ke všem vládním i samoregulačním opatřením muselo očekávat.“ Komora nyní eviduje v České republice celkem 711 939 osob v exekuci, ještě loni v listopadu to bylo 719 503.

Změna v počtu exekucí, o které hovoří Mlynarčík, se týká jednotlivých exekučních případů vedených proti fyzickým osobám. V tomto ohledu došlo k mírnému vzestupu počtu exekucí z cca 4,3 milionu na 4,5 milionu. Důvod nárůstu počtu exekucí je nutno spatřovat především ve speciálně přijatých moratoriích na provádění exekucí obsažených v tzv. zákonech Lex Covid I, II a III, kvůli kterým nebylo možné exekuce efektivně provádět a ukončovat. 

Nárůst počtu exekucí se projevil především v oblasti vícečetných exekucí, neboť například fyzických osob s jednou exekucí je o 4 % méně než v loňském roce. Naopak sledujeme větší počet exekucí na osobu, který se zvýšil z loňského čísla 5,77 na 6,43. Převážně z tohoto důvodu Exekutorská komora ČR setrvale usiluje o možnost jednoduchého zastavování bezvýsledných exekucí. „Doufejme, že text aktuální novely exekučního a občanského soudního řádu přispěje k alespoň částečnému řešení tohoto problému, když už jiná a účinnější řešení – například v podobě přidělování exekucí soudem – nebyla schválena,“ dodává Mlynarčík.

Ve sledovaném období také výrazně poklesl počet nezletilých dlužníků. Zatímco na konci roku 2020 jich ještě bylo 2 220, letos se jich s dluhy potýká jen 1 723, tedy o 497 méně. Prezident Exekutorské komory ČR předestřel důvody, proč tomu tak je: „To je velmi pozitivní trend, který se dá připisovat veřejnému tlaku na věřitele, kteří takové exekuce vedli, relevantní judikatuře a v neposlední řadě také nedávné a dlouho očekávané změně občanského zákoníku. Ať už jsou důvody jakékoliv, je jasné, že dochází k poměrně rychlému zastavování exekucí vůči nezletilým. Pokles o 23 % je bezpochyby dokladem toho, že se situace začíná vyvíjet správným směrem.“

S tím koresponduje i změna profilu průměrného povinného. Nyní je jím muž (v 58 % případů), kterému je cca 45,7 let. Největší zadluženost nadále sužuje tradičně problematické regiony především v Severočeském kraji. Nelichotivé statistice opět vévodí trojice Most, Ústí nad Labem a Chomutov. V těsném závěsu za nimi jsou ale další dva severočeské okresy – Teplice a Děčín. Regiony vykazující nejmenší zadluženost bychom naopak hledali po různých koutech republiky. Patří mezi ně třeba Brno-venkov, Praha-západ, Praha-východ nebo Zlín. Možná překvapivě ale celorepublikové prvenství náleží Žďáru nad Sázavou v kraji Vysočina.

Ve vztahu k informování veřejnosti o exekucích v České republice je mnohdy některými neziskovými organizacemi zmiňován údajný nedostatek statistických dat. S tím však Exekutorská komora ČR zásadně nesouhlasí. Data uveřejňuje v pravidelných intervalech a jsou volně dostupná na adrese https://statistiky.ekcr.info/, kde lze nalézt statistiky roztříděné podle mnoha kritérií a dostupné i ve zpracovatelné nebo geograficky interaktivní podobě. V tomto směru je Exekutorská komora ČR prakticky evropský unikát. Prezident Mezinárodní unie soudních exekutorů Marc Schmitz už v minulosti zmiňoval, že většina států Evropy tato data nesleduje, nezveřejňuje, nebo je dokonce ani nevlastní. Dle jeho slov je to případ např. Belgie, Francie, Nizozemska, Lucemburska a dalších.