16. 01. 2024

Srážky ze mzdy pod drobnohledem: Nezávislá studie hodnotí návrhy na zavedení základní srážky

Ilustrační foto

Potenciál legislativního návrhu na dílčí změny systému provádění srážek ze mzdy hodnotí nová právní studie z dílny uznávaných právních vědců. Představujeme klíčové závěry této studie, která zejména hodnotila ústavnost a vhodnost navrhovaného zavedení tzv. základní srážky ze mzdy.

 

Právní studie vypracovaná bývalým ústavním soudcem Stanislavem Balíkem, doc. Janem Paulym, doc. Ditou Frintovou si kladla za cíl odpovědět na opakující se otázky, které rezonují v debatách k zavedení tzv. základní srážky.

Aktuální systém srážek ze mzdy a jiných příjmů, se díky skokovým zvyšováním nezabavitelných částek, stal téměř nefunkčním a způsobuje v podstatné části nevymahatelnost právních nároků věřitelů.  Zatímco inflace vzrostla za poslední 4 roky o 24 % a životní minimum jednotlivce se zvýšilo o 42,5 %, nezabavitelná částka stoupla o 112 %.

Je-li současný systém srážek ze mzdy a jiných příjmů nefunkční a koliduje se zásadou rovnosti účastníků řízení a zasahuje do ochrany nabytých práv věřitelů, je naprosto nezbytné podrobit platnou úpravu okamžitým změnám. Institut základní srážky by měl být klíčovým prvkem novely s ambicí obnovit plnou funkčnost a vyváženost srážek ze mzdy a jiných příjmů v rámci exekučního i insolvenčního řízení.

Navrhovaná výše základní srážky ve výši 6 % a 10 % minimální mzdy je ekonomicky adekvátní, jak je patrné z porovnání s minimální splátkou v oddlužení a minimální splátkou v exekuci prodejem movitých věcí s povolením povinného splátkového kalendáře. Takovou výši nelze považovat za nedůstojnou k osobě dlužníka.  Obrana a ochrana povinného jsou přitom dostatečně zajištěny.  Navíc, v případě dlužníka, který je ekonomicky zranitelný, existuje možnost vstoupit do insolvenčního řízení (oddlužení).

Nepochybnou výhodu institutu základní srážky je především předvídatelnost a stabilita. Tím, že je odvozen od minimální mzdy reaguje vhodně na vývoj příjmů ve společnosti.  Administrativně jde navíc o značné zjednodušení, a  nepřináší zaměstnavatelům dodatečné administrativní náklad právě díky jeho jednoduchému a transparentnímu charakteru. Základní srážka přitom zaručuje možnost zaměstnavatelům si ponechat paušální náhradu k úhradě nákladů spojených s prováděním srážek. Základní srážka ze mzdy není navržena tak, aby znevýhodňovala povinné subjekty na trhu práce.

„Jsem rádi, že jsme se mohli zasadit o vznik této právní studie. Pokud i odborníci z akademické sféry docházejí z závěru, že zavedení základní srážky je vhodné, měli by se nad tím hlavní aktéři ovlivňující legislativní proces zamyslet. Závěry právní studie jsou z velké části ve shodě s tím, co Exekutorská komora ČR říká opakovaně a dlouhodobě. Současný systém srážek ze mzdy je nefunkční a měl by se reformovat. Zavedení základní srážky je prvním a velmi důležitým krokem,“ komentuje závěry právní studie Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

 

Co je základní srážka?

Základní srážka ze mzdy je legislativní opatření, které umožní, aby dlužníkovi v případě vedení exekuce srážkami ze mzdy či vedení insolvenčního řízení byla sražena předem definovaná částka (6% nebo 10% minimální mzdy) k úhradě jeho dluhů bez ohledu na výši jeho příjmů. Jedná se o institut navržený k novelizaci úpravy srážek ze mzdy a jiných příjmů v České republice. Tato změna má za cíl zlepšit účinnost exekučních a insolvenčních procesů a a tím docílit spravedlivého uspokojení věřitelů.

 

Podrobnější informace o této problematice můžete nalézt v níže uvedených zpravodajských zdrojích:

 

Pro více informací kontaktujte sekretariát Exekutorské komory ČR: mluvci@ekcr.cz

 

Spočítejte si srážky ze mzdy na naší kalkulačce.