Motorové vozidlo v exekuci

V této souvislosti nabývá na významu exekuce prodejem movitých věcí, ačkoli jde mnohdy o postup organizačně i personálně náročný. Zvláštní pozornost si zasluhují motorová vozidla evidovaná v registru vozidel, která představují významnou a v praxi dobře identifikovatelnou kategorii postižitelného majetku povinného.

Motorová vozidla jsou v exekuční praxi významná svou hodnotou, evidencí v registru vozidel i dopadem jejich zajištění na povinného. Elektronická dostupnost této evidence umožňuje soudnímu exekutorovi zpravidla již krátce po pověření zjistit existenci, počet i přibližnou hodnotu vozidel povinného.

Dosavadní praxe ukazuje, že samotné zajištění motorového vozidla úřední uzávěrou nebo pomocí odtahu může i u povinných s mnohačetnými exekucemi vést k celkové úhradě dluhu nebo k jednání o splátkách, aniž by bylo vždy nutné přistoupit ke zpeněžení motorového vozidla ve veřejné exekuční dražbě. Tento způsob provedení exekuce však současně vyvolává řadu technických, logistických i právních otázek, zejména při odtahu, uskladnění, administraci prodeje či při uplatnění práv třetích osob. Cílem článku je proto zaměřit se na právní rámec i praktické postupy při exekuci prodejem motorových vozidel a ukázat, za jakých podmínek může jít o efektivní, rychlý a hospodárný nástroj vymáhání.

 

Obecná právní úprava v občanském soudním řádu

Základním procesním rámcem exekuce prodejem movitých věcí je právní úprava obsažená v občanském soudním řádu. Exekuční řád stanoví, že ustanovení o.s.ř. se v exekuci uplatňují subsidiárně. Úprava obsažená v občanském soudním řádu má u exekuce prodejem motorových vozidel zásadní význam, neboť o.s.ř. detailně upravuje soupis movitých věcí, postup při jejich zajišťování, postup při oceňování movitých věcí a jejich dražbu. Tedy fáze, které jsou klíčové a určují průběh exekuce, v níž se motorové vozidlo zpeněžuje.

 

Nepostižitelná motorová vozidla

Ustanovení týkající se exekuce prodejem movitých věcí jsou obsažena v hlavě páté o.s.ř. Počáteční ustanovení této hlavy §§ 321 a 322 o.s.ř. stanovují obecná omezení, která určují, jaké movité věci lze v exekuci postihnout. V exekuci prodejem motorového vozidla se však tato úprava využívá spíše okrajově. Jedná se zejména o případy, kdy motorové vozidlo slouží jako zdravotní pomůcka a povinný čerpal na jeho pořízení příslušnou podporu poskytovanou Úřadem práce České republiky. V takovém případě soudní exekutor motorové vozidlo vyškrtne ze soupisu movitých věcí vždy. Zároveň se však můžeme setkat se situací, kdy povinný tvrdí, že motorové vozidlo nutně potřebuje k výkonu svého povolání. Jde o případy, kdy je povinný například řidičem taxislužby, instalatérem, malířem pokojů a podobně. Povinný často podává návrh na částečné zastavení exekuce.

Rozhodovací praxe exekučních soudů není v těchto případech jednotná. V praxi se lze setkat jak s názorem, že motorové vozidlo zpravidla nepředstavuje nezbytný předpoklad pro výkon povolání či podnikání povinného, neboť si jej může například pronajmout či využít vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem, tak i s opačným závěrem, podle něhož může být vozidlo v konkrétních poměrech povinného pro výkon jeho výdělečné činnosti nezbytné.

Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že posouzení této otázky musí vždy vycházet z konkrétní povahy vykonávané činnosti, skutečného způsobu využívání vozidla a možnosti povinného pokračovat ve své výdělečné činnosti alespoň v minimálním rozsahu. Sjednocení dosud nejednotné rozhodovací praxe tak nadále závisí především na dalším rozhodování exekučních soudů.

 

Postižení motorového vozidla

Ust. §§ 325 a 327 o.s.ř. tvoří procesní rámec mj. pro postižení motorových vozidel. Tento postup je založen na rychlosti, momentu překvapení a účinném zajištění motorového vozidla.

Exekuční příkaz prodejem movitých věcí se zpravidla doručuje na místě pořizování soupisu, čímž nastávají i výše uvedené účinky speciálního inhibitoria. Uvedená skutečnost také brání tomu, aby povinný motorové vozidlo předem ukryl, převedl nebo jinak zmařil účel exekuce. Skutečnost, že povinný není při soupisu motorového vozidla přítomen, nebrání jeho pojetí do soupisu a případnému zajištění. V souladu s právní úpravou obsaženou v občanském soudním řádu bude exekuční příkaz prodejem movitých věcí doručen spolu s vyrozuměním o soupisu movitých věcí. Vyrozumění o soupisu movitých věcí v případě pojetí motorového vozidla do soupisu movitých věcí se mimo manžela povinného a oprávněného doručuje též příslušnému orgánu registru vozidel, tedy obci s rozšířenou působností.

V souladu s ust. § 325a o.s.ř. je soudní exekutor nadán širokými oprávněními, jako je vstupovat do všech prostor, které povinný užívá, včetně garáží, sklepů, dvorů, či pronajatých uzavřených parkovacích stání. V případě, že by v tomto postupu povinný soudnímu exekutorovi nebo jeho zaměstnanci bránil, má možnost zřídit si přístup s pomocí zámečníka. § 325b o.s.ř. ukládá povinnému povinnost umožnit přístup na všechna místa, kde může mít své věci umístěny, a stejně tak je tato povinnost uložena i každému, v jehož objektu má povinný svůj byt. Od roku 2015 je soudní exekutor povinen pořizovat o průběhu prohlídky bytu a jiných místností zvukový a obrazový záznam, o čemž přítomné osoby poučí. Zákon ukládá povinnost pořizovat tento obrazově zvukový záznam v případech provádění prohlídky bytu a jiných místností, avšak Ministerstvo spravedlnosti ČR doporučuje tento obrazově zvukový záznam pořizovat i v případě zajišťování motorového vozidla na veřejném prostranství.

V § 326 odst.1 o.s.ř. se stanoví, že soudní exekutor v bytě povinného sepíše všechny věci, se kterými může povinný volně nakládat a které lze v průběhu exekuce zpeněžit. S ohledem na skutečnost, že motorová vozidla jsou evidována v registru vozidel, je neobvyklé, že by vlastnictví povinného k vozidlu nebylo potvrzeno. Je známo, že zápis v registru vozidel má pouze deklaratorní charakter, tedy že takový zápis neosvědčuje vlastnictví k motorovému vozidlu. V praxi se můžeme setkat se situací, kdy například na zahradě rodinného domu, který povinný obývá, se nachází větší množství motorových vozidel, které buď nemají registrační značky vůbec, nebo je mají, jsou ve vlastnictví povinného, avšak ten motorové vozidlo dosud řádně nezaregistroval. Soudní exekutor může taková motorová vozidla do soupisu movitých věcí pojmout, avšak lze doporučit, aby dotazem na příslušnou obec s rozšířenou působností následně zjistil skutečný zápis v registru vozidel v případě, že povinný sám neoznačí třetí osobu za vlastníka motorového vozidla. V případě, že soudní exekutor shledá pravděpodobným tvrzení třetí osoby o jejím vlastnictví k uvedenému motorovému vozidlu, je povinen ji v souladu s ust. § 326 odst. 11 uvědomit o provedeném soupisu a poučit ji o možnosti podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu dle ust. § 68 ex. řádu a o možnosti podat vylučovací žalobu dle ust. § 267 o.s.ř.

 

Vozidlo povinného v držení třetích osob

Ust. § 326 odst. 2 o.s.ř. dále stanoví, že soudní exekutor může pojmout do soupisu movitých věcí i vozidlo povinného, které má u sebe třetí osoba, avšak pouze v případě, že mu je současně takové vozidlo odevzdáno. V praxi se můžeme setkat s různorodými situacemi, z nichž pro příklad uvedeme situaci, kdy povinný-podnikatel vlastní motorové vozidlo, které užívá jeho zaměstnanec, a které se nachází na soukromé zahradě tohoto zaměstnance. V uvedeném případě soudní exekutor vyzve tuto osobu, aby motorové vozidlo vydala jemu nebo jeho zaměstnanci k soupisu a v případě, že tak neučiní, poznamená tuto skutečnost do protokolu. Následně by soudní exekutor měl, dle názoru autora, uvědomit oprávněného o této skutečnosti a poučit jej o možnosti podat žalobu na vydání věci.

Další významné ustanovení pro soupis motorových vozidel je obsaženo v § 326 odst. 3 o.s.ř., kde zástavní věřitel nebo osoba oprávněná k zadržovacímu nebo zajišťovacímu převodu práva je povinna soudnímu exekutorovi motorové vozidlo vydat k soupisu na základě jeho písemné výzvy. V praxi se můžeme setkat se situací, kdy z údajů obsažených v registru vozidel vyplývá předchozí zápis povinného jako provozovatele a vlastníka motorového vozidla a nyní je povinný zapsán pouze jako provozovatel a evidovaným vlastníkem je zpravidla právnická osoba, jejíž hlavním oborem podnikání je zastavárenská činnost. Takovou osobu soudní exekutor požádá o součinnost dle ust. §33 ex. řádu v souvislosti s ust. § 128 o.s.ř., aby osvětlil právní vztah mezi povinným a jí a současně ji vyzve, aby motorové vozidlo vydala soudnímu exekutorovi k soupisu. V souvislosti s tímto ustanovením se můžeme ještě častěji setkávat se situací, kdy určitá finanční instituce poskytla povinnému na nákup motorového vozidla spotřebitelský úvěr, který je zajištěn právě zajišťovacím převodem práva. Jak je známo z judikatury obecných soudů, není to překážkou provedení exekuce prodejem movitých věcí. V uvedeném případě soudní exekutor opět požádá obdobným způsobem uvedenou osobu o poskytnutí součinnosti a vydání vozidla. Automobil, na který byl poskytnut takový úvěr, však často nebývá v moci osoby oprávněné ze zajišťovacího převodu práva. Pokud se potvrdí, že motorové vozidlo je ve vlastnictví povinného a toto vlastnictví je pouze dočasně převedeno na osobu oprávněnou ze zajišťovacího převodu práva, je soudní exekutor povinen toto vozidlo pojmout do soupisu movitých věcí. Lze doporučit, aby takový soupis byl proveden dle ust. § 327a o.s.ř. a aby osoba oprávněná ze zajišťovacího převodu práva byla o tomto soupisu vyrozuměna spolu s upozorněním, že se může přihlásit do dražby motorového vozidla jako další věřitel. Zároveň autor doporučuje poučit osobu oprávněnou ze zajišťovacího převodu práva o možnosti podat návrh na vyškrtnutí ze soupisu dle ust. § 68 ex. řádu a případně o možnosti podat vylučovací žalobu dle ust. § 267 o.s.ř. Často se totiž setkáváme s tvrzením, že motorové vozidlo je ve vlastnictví právě osoby oprávněné ze zajišťovacího práva.

V případě, že soudní exekutor přistoupí ke zpeněžení motorového vozidla uvedeného v předchozím odstavci a osoba oprávněná ze zajišťovacího převodu práva, zástavního práva nebo zadržovacího práva přihlásí svoji pohledávku do dražby movité věci, soudní exekutor by měl oznámit přihlášené pohledávky všem přihlášeným věřitelům, aby mohli případně žalobou tyto popřít. Následně soudní exekutor přistoupí k rozvrhu výtěžku dražby rozvrhovým usnesením. Pořadí pohledávky dalšího oprávněného, která byla zajištěna zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva k prodávané věci, se řídí ust. § 12 odst. 2 zák. č. 119/2001 Sb. Osoba, která měla pohledávku zajištěnou zadržovacím právem, má dle ust. § 331a odst. 1 o.s.ř. přednost při výplatě výtěžku před ostatními věřiteli.

 

Součinnost s oprávněným

Ust. § 326a o.s.ř. dává soudnímu exekutorovi návod, jakým způsobem lze dále postupovat v exekuci prodejem motorového vozidla, když vyčerpá veškeré své možnosti k jeho nalezení. V praxi může být aktivní spolupráce s oprávněným účelnou, neboť oprávněný může v mnoha případech disponovat informacemi vedoucími k nalezení motorového vozidla. Po oprávněném lze, vzhledem k finanční náročnosti odtahu a uskladnění motorového vozidla, požadovat přiměřenou zálohu na náklady exekuce. V praxi však, vzhledem k rychlosti a efektivnosti celého postupu, přistupuje soudní exekutor k zajištění motorového vozidla na své náklady, a to zejména v případech, kdy lze předpokládat jejich úhradu právě z budoucího prodeje. Požadovat zálohu na náklady exekuce je namístě zejména tehdy, trvá-li oprávněný na zajištění motorového vozidla odtahem ze vzdáleného místa, jde-li o vozidlo nižší hodnoty nebo existuje-li reálné riziko sporu se třetí osobou, jejíž právo k vozidlu by mohlo být v následném řízení shledáno důvodným.

 

Jiný soupis

Asi nejvýznamnějším zefektivněním exekuce prodejem motorového vozidla je takzvaný jiný soupis, zakotvený § 327a o.s.ř., který stanoví, že pokud je vozidlo evidováno v registru motorových vozidel, může soudní exekutor provést jeho soupis, aniž by jej fyzicky zajistil. O tomto soupisu je nutno vyrozumět kromě povinného, manžela povinného a oprávněného také osobu, která vede registr vozidel, tedy jakoukoliv obec s rozšířenou působností. Zároveň po doručení exekučního příkazu prodejem movitých věcí spolu s vyrozuměním může soudní exekutor vyzvat povinného, aby sepsané motorové vozidlo dobrovolně vydal. V praxi povinný motorové vozidlo vydá jen zřídka, a je tedy na soudním exekutorovi, aby jej nalezl. Výhodou tohoto postupu je skutečnost, že po doručení vyrozumění v případě nalezení motorového vozidla může soudní exekutor neprodleně vydat dražební vyhlášku a směřovat ke zpeněžení motorového vozidla. Lze doporučit, aby soudní exekutor na místě zajištění motorového vozidla, sepsaného dle ust. § 327a o.s.ř., doručil, a to i opětovně, exekuční příkaz spolu s vyrozuměním o soupisu movitých věcí osobně povinnému spolu s výzvou k úhradě vymáhané pohledávky. Ve většině případů totiž povinný, kterému se dříve nedařilo doručovat listiny týkající se exekučního řízení, uhradí vymáhanou pohledávku dobrovolně.

Současně s vyrozuměním o soupisu dle ust. § 327a o.s.ř. může soudní exekutor povinnému usnesením uložit povinnost předmětné motorové vozidlo vydat k dražbě ve lhůtě tří dnů od doručení. Pokud tak povinný neučiní, a to ani na opětovnou výzvu, lze dle názoru autora podat na povinného trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu maření úředního rozhodnutí a vykázání v souladu s ust. § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.

S ohledem na rozsah článku se autor dražbě motorového vozidla nebude věnovat podrobně, neboť jde o rigidní procesní postup. Za zmínku však stojí rozdíl mezi tradiční a elektronickou exekuční dražbou. Elektronická dražba je zpravidla transparentnější, omezuje možnost ovlivnění jejího průběhu a současně zpřístupňuje prodej širšímu okruhu zájemců, kteří nejsou vázáni místem ani časem konání dražby.

 

Speciální právní úprava v exekučním řádu

Ve vztahu k exekuci prodejem motorového vozidla představuje exekuční řád speciální právní úpravu, která upravuje zvláštní postupy v exekučním řízení, které o.s.ř. neobsahuje. Významné instituty exekučního řádu ve vztahu k exekuci prodejem motorového vozidla jsou inhibitorium, odklad exekuce prodejem movitých věcí a zvláštní ochrana zranitelných osob dle ust. § 67 ex. řádu.

 

Generální a speciální inhibitorium

Generální inhibitorium, zakotvené v ust. § 44a exekučního řádu, stanovuje povinnému po doručení vyrozumění o zahájení exekuce zákaz nakládat „se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb […]“ a dále konstatuje, že „právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.“ Jedná se tedy o relativní neplatnost právního jednání a v případě, že se soudní exekutor, oprávněný nebo zajištěný věřitel dovolají neplatnosti tohoto právního jednání, stane se absolutně neplatným, a to od účinnosti právního jednání.

Tento institut obsažený v exekučním řádu je významným nástrojem pro ochranu oprávněného, neboť je velmi častým jevem, že povinný, bezprostředně po doručení vyrozumění o zahájení exekuce, účelově převádí svůj movitý majetek, a to často dříve, než jej soudní exekutor pojme do soupisu. V případě, že se tak stane, dovolá se nejčastěji soudní exekutor prostřednictvím exekučního příkazu prodejem movitých věcí a soupisem převedeného motorového vozidla dle ustanovení v § 327a o.s.ř. neplatnosti právního jednání. Uvedené listiny musí soudní exekutor doručit oběma účastníkům právního jednání, tedy povinnému a současnému držiteli a s ohledem na pořizovaný soupis též oprávněnému, manželovi povinného a příslušnému orgánu obce s rozšířenou působností. U doručování písemností současnému držiteli je podstatné, aby mu písemnost skutečně došla. Jako účelný se jeví postup, kdy jsou písemnosti současnému držiteli doručovány osobně, a to v místě, kde se nachází konkrétní motorové vozidlo. Soudní exekutor tak zabrání dalšímu zatajení konkrétního motorového vozidla, neboť není výjimečné, že současný držitel v zatajení konkrétního vozidla povinnému napomáhá.

Dle názoru autora je u motorových vozidel nejvýhodnější vydat (po vydání vyrozumění o zahájení exekuce) exekuční příkaz prodejem movitých věcí, pojmout motorová vozidla povinného uvedená v registru vozidel do soupisu movitých věcí dle ust. § 327a o.s.ř. a zaslat listiny spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce povinnému. Tímto úkonem totiž soudní exekutor zajistí, že na konkrétní motorové vozidlo budou dopadat účinky speciálního inhibitoria v souladu s ust. § 47 odst. 6 ex. řádu a zároveň získá výhodnější pořadí pro oprávněného. Byť je tento postup nejefektivnější, je s ním spojeno riziko, že soudní exekutor upozorní povinného předem na svůj záměr zajistit konkrétní motorové vozidlo, a to může motivovat povinného k jeho zatajení nebo v horším případě k jeho vývozu do zahraničí.

Zákon povinnému dává v ust. § 44a odst. 2 možnost vyhnout se účinkům generálního inhibitoria tím, že složí celou vymáhanou částku včetně příslušenství a nákladů exekuce na účet soudního exekutora, avšak tento postup je v praxi povinnými využíván minimálně. Totéž platí obdobně o ust. § 44a odst. 3 ex. řádu, kdy povinný může požádat o výjimku ze zákazu nakládání s majetkem, pokud doloží, že jeho jiný majetek plně postačuje k úhradě exekuce.

 

Odklad exekuce prodejem movitých věcí

Dalším důležitým institutem ve vztahu k prodeji motorových vozidel je zvláštní odklad exekuce uvedený v § 54 odst. 7 a násl. ex. řádu, který zavádí odklad provedení exekuce prodejem movitých věcí, tedy případně i motorového vozidla. Povinný může bez zbytečného odkladu, tj. zpravidla do sedmi dnů, soudnímu exekutorovi sdělit, že bude na zvláštní účet zasílat zákonem stanovené měsíční plnění, a v případech splnění dalších zákonných podmínek je exekutor povinen provedení exekuce prodeje motorového vozidla odložit a povinnému zaslat výzvu s vyčíslením splátky a s uvedením termínu první a dalších plateb. Soudní exekutor nemůže po dobu řádných splátek exekuci prodejem movitých věcí provést, avšak jakékoli prodlení povinného v platbách znamená zrušení odkladu a následné zpeněžení motorového vozidla. Smyslem této právní úpravy je další ochrana povinného, která mu poskytuje možnost ochránit svůj movitý majetek před oprávněným. Tento institut lze v jednom exekučním řízení využít pouze jednou. V praxi je tento druh odkladu exekuce využíván výjimečně. Autor se v praxi s tímto odkladem setkal pouze v jednom případě, kdy povinnému bylo vyhověno, avšak neuhradil ani první splátku a jeho motorové vozidlo bylo zpeněženo ve veřejné exekuční dražbě.

 

Omezení vícečetných soupisů movitých věcí

Další relativně nová právní úprava týkající se prodeje motorových vozidel je obsažena v ust. § 66 odst. 1 až 3 ex. řádu. Ten stanoví, že pokud je již vedena exekuce prodejem movitých věcí proti témuž povinnému jiným exekutorem, nemůže soudní exekutor sepisovat věci povinného a směřovat k jejich zpeněžení. Informaci o tom, zda již jiný exekutor vede proti témuž povinnému exekuci prodejem movitých věcí, ověřuje soudní exekutor v rejstříku zahájených exekucí, a to před vydáním exekučního příkazu prodejem movitých věcí. Tato nová právní úprava má zásadní vliv při zajišťování motorových vozidel a jedná se o další institut, který zvyšuje administrativní zátěž soudního exekutora a nepřiměřeně chrání povinné. Zákon stanoví dvě výjimky, kdy se tato úprava nepoužije; jedná-li se o exekuce dle § 67 odst. 2 ex. řádu (zejm. porušení inhibitoria a jiný soupis atp.), a pokud povinný poruší podmínky odkladu dle ust. § 54 odst. 7 a násl. ex. řádu. Je tedy zřejmé, že tato právní úprava nedopadá na motorová vozidla sepsaná dle ust. § 327a o.s.ř. a jejich soupis, zajišťování a zpeněžení je omezeno pouze zák. č. 119/2001 Sb. v platném znění. Je však pravděpodobné, že pokud jiný exekutor k soupisu movitých věcí přistoupil, sepsal pravděpodobně i motorové vozidlo vedené v registru motorových vozidel a má pravděpodobně i výhodnější pořadí. Autor doporučuje v takovém případě oslovit exekutora vedeného v rejstříku zahájených exekucí o součinnost, zda motorové vozidlo do soupisu pojal.

 

Zvláštní ochrana zranitelných povinných

Ust. § 67 ex. řádu dopadá na exekuci prodejem motorového vozidla spíše okrajově. Motorové vozidlo obecně nespadá pod pojem obvyklé majetkové poměry povinného a záleží na konkrétním případu, tj. o jaký automobil se jedná, jakého je stáří a hodnoty. Toto posouzení je plně v kompetenci soudního exekutora. Nadto je třeba uvést, že obdobně jako v předchozím paragrafu jsou zákonem stanovené výjimky, za kterých se § 67 odst. 1 ex. řádu nepoužije. S ohledem na exekuci prodejem motorového vozidla se jedná zejména o soupis podle § 327a o.s.ř., z čehož vyplývá, že daná právní úprava by na motorová vozidla dopadat neměla. V případě, že při samotném zajištění soudní exekutor dojde k závěru, že povinnému by vznikla ztrátou vozidla nepřiměřená újma, může jej ze soupisu vyškrtnout. Jedná se zejména o osoby důchodového věku žijící v místech se špatnou dopravní obslužností nebo o osoby invalidní, pro něž by ztráta vozidla představovala nepřiměřené komplikace. Za tím účelem by měl soudní exekutor, dle názoru autora, zajistit kladné stanovisko oprávněného v souladu s ust. § 326 odst. 10 o.s.ř.

 

Závěr

Exekuce prodejem motorových vozidel představuje v současné exekuční praxi účinný nástroj vymáhání, zejména tam, kde tradiční způsoby provedení exekuce narážejí na své praktické limity. Její efektivita však závisí na rychlém a hospodárném postupu soudního exekutora, správném využití dostupných informací a vhodném procesním řešení konkrétních skutkových okolností. Při systematickém a uvážlivém postupu tak může zajištění a případné zpeněžení motorového vozidla významně přispět k naplnění účelu exekučního řízení i k posílení reálné vymahatelnosti práva.

 

Statistika Exekutorského úřadu Praha – východ, JUDr. Ivo Erberta:

Praktickou účinnost uvedeného postupu dokládají i interní statistická data z exekuční praxe za období od dubna 2023 do srpna 2026. V uvedeném období bylo do soupisu pojato 518 motorových vozidel, na která byla zároveň pohledávka alespoň částečně vymožena, (z toho 114 v režimu inhibitoria) a celkově bylo vymoženo přibližně 29,4 mil. Kč. V přepočtu tak na jedno sepsané vozidlo z uvedených 518 kusů připadá průměrný výtěžek zhruba 57 tis. Kč. Podstatné přitom je, že rozhodující část vymoženého plnění nebyla dosažena až samotnou dražbou, ale již před ní: přibližně 16,6 mil. Kč bylo uhrazeno dobrovolně u běžně sepsaných vozidel a dalších asi 8 mil. Kč u vozidel v inhibitoriu. Dražbami bylo vymoženo přibližně 4,8 mil. Kč. Statistika tak potvrzuje praktickou zkušenost, že soupis a zajištění motorového vozidla často působí především jako účinný motivační impuls k úhradě dluhu nebo k dohodě o jeho řešení, aniž by bylo vždy nutné přistoupit k samotnému zpeněžení vozidla. Prodej motorových vozidel může být pro exekutorský úřad užitečným a prakticky využitelným nástrojem.

---

Poznámky: 

1. WOLFOVÁ, J., ŠTIKA, M. Soudní exekuce. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. 336 stran, s. 59.

2. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád., § 322 odst. 2 písm. e).

3. Usnesení Okresního soudu v Pardubicích, ze dne 30.10.2024 č.j.: 34 EXE 1951/2021. „Povinný tak neprokázal, že automobil nezbytně nutně potřebuje, naopak může, byť i v omezeném rozsahu, provozovat přepravu osob při využití pronajatého vozidla.“

4. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, ze dne 12. 3. 2026 č.j.: 35 EXE 2812/2017.

5. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1461/2003 ze dne 27. 10. 2004.

6. JIRSA, J. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V., § 251-376 občanského soudního řádu. 3.

7. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 325 odst. 2.

8. Tamtéž, § 327a odst. 2.

9. JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V., § 251-376 občanského soudního řádu. 3. vydání. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 632 stran, s. 295-296.

10. Tamtéž, s. 298.

11. Zákon č. 164/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čl.I bod 7.

12. Nález Ústavního soudu I.ÚS 2906/12 ze dne 16. 7. 2013. „Jinak řečeno, změna vlastníka v technickém průkazu, přičemž nic jiného nemůže platit ani pro změnu v registru silničních vozidel, toliko osvědčuje již nastalou právní skutečnost (zcizení motorového vozidla), její účinky však nejsou konstitutivní a na samotný převod vlastnictví proto tato změna nemůže mít vliv.“

13. Zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. §33 odst. 3.

14. Tamtéž, §68 odst. 5.

15. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 326 odst. 11.

16. Tamtéž, § 326 odst. 3.

17. SVOBODA, K. a kol. Exekuční řád: komentář. Beckovy komentáře. V Praze: C.H. Beck, 2022. 1250 stran, s. 185-187.

18. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 326 odst. 3.

19. Rozhodnutí nejvyššího soudu ČSR ze dne 03.04.1952, sp. zn.: Cz 118/52; nebo Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 29.11.2017, sp. zn.: 52 Af 24/2017 – 68.

20. Zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů., §44a odst. 1.

21. MOLÁK, S., KREJSTA, J., JAROŠ, V., KOCINEC, J., KÜHN, Z., ŠTIKA, M., TOMAN, A., VACULÍK, L., WOLFOVÁ, J. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023. 1404 stran, s. 358–360.

22. Zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů., §44a odst. 2 a 3.

23. SVOBODA, K. a kol. Exekuční řád: komentář. Beckovy komentáře. V Praze: C.H. Beck, 2022. 1250 stran, s. 394-407.

24. MOLÁK, S., KREJSTA, J., JAROŠ, V., KOCINEC, J., KÜHN, Z., ŠTIKA, M., TOMAN, A., VACULÍK, L., WOLFOVÁ, J. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023. 1404 stran, s. 672-674.

---

text: Mgr. Lukáš Teplý, koncipient Exekutorského úřadu Praha – východ, JUDr. Ivo Erberta, publikační práce