Neprojektová opatření Programu rozvoje venkova

Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Národní dotace jsou vypláceny z rozpočtu Ministerstva zemědělství, a tedy z rozpočtu České republiky. 

Nástrojem k využívání zdrojů obou zemědělských fondů, tedy EZZF a EZFRV, je Strategický plán SZP. V plánu se stanoví, jak bude daný členský stát k naplnění uvedených potřeb s cílem podpory zemědělského sektoru a venkova využívat finanční prostředky na SZP, včetně nástrojů, které mají být použity, a specifických cílů, které si členský stát sám vymezil.

Každý členský stát EU musí vypracovat Strategický plán plně v souladu s obecnými, tedy cíli nastavenými EK, i z nich vycházejícími specifickými cíli SZP, které si členský stát stanoví sám. Přípravě Strategického plánu předchází obsáhlá analýza s cílem určit své specifické potřeby v zemědělství a rozvoji venkova každého členského státu. Každý SP SZP vyžaduje schválení ze strany Komise, aby byl zajištěn jeho soulad s cíli pro celou EU. Následně členské státy musí Komisi předkládat zprávy o provádění svého plánu, aby ukázaly, jak pokročily při plnění cílů stanovených jako ukazatele výsledků. 

V návaznosti na cíle stanovené ze strany EK je SP SZP nastaven tak, aby podpořil udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělství a přispěl k naplnění Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), a to zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork Strategy) a strategie v oblasti biologické rozmanitosti (EU Biodiversity Strategy for 2030).

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 (dále jen „SP SZP“) byl 24. 11. 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Evropské komise C(2022) 8338 .

V rámci Společné zemědělské politiky došlo ke sloučení poskytovaných podpor do jediného strategického dokumentu, což umožní lepší plánování a řízení administrace podpor k naplňování stanovených cílů. Na základě tohoto dokumentu budou poskytovány: Přímé platby, Sektorové intervence a Intervence k rozvoji venkova.

Program Rozvoje venkova je financovaný z evropských zdrojů EZFRV i z vnitrostátních rozpočtů. Výběr projektů je primárně na každém členském státu. Projekty jsou soustředěny především do oblasti inovací zemědělství či lesnictví a venkovních oblastí, podpory konkurenceschopnosti, soustředí se na organizaci potravinového řetězce, dobré životní podmínky, ale také podporuje přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku s ohledem na klima, na ekosystémy či podporuje sociální rozvoj venkova. Intervence v oblasti Rozvoje venkova jsou rozděleny na dvě oblasti, a to: 

1) plošné intervence a intervence cílené na chov hospodářských zvířat označované také jako neprojektová opatření, 

2) projektové intervence, které nás budou čekat v příštím článku.

Mezi plošné intervence a intervence cílené na chov hospodářských zvířat patří:

 

AEKO: AGROENVIRONMENTÁLNĚ-KLIMATICKÁ OPATŘENÍ 

Opatření má za cíl podpořit způsob využití zemědělské půdy v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností, podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a má dopad i na údržbu krajiny. Základem pro získání dotace je povinnost realizovat péči v rámci pětiletých závazků. Žadatelem o AEKO je subjekt obhospodařující v evidenci půdy (LPIS) alespoň minimální výměru zemědělské půdy. Žadatel nemusí být zemědělským podnikatelem. Klíčové podmínky znamenají především dodržování minimálních požadavků na hnojiva a přípravků na ochranu rostlin a hospodaření v souladu s podmínkami daného podopatření na celé výměře zemědělské půdy, se kterou žadatel do závazku vstoupil. Dále musí žadatel naplnit podmínky Cross Compliance a další podmínky, které vyplývají z evropské a národní legislativy.

 

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 

Dotační opatření podporuje systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí. Cílem opatření je také navýšit podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy obhospodařované v režimu přechodného období nebo ekologického zemědělství s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, travní porost na orné půdě, trvalá kultura ovocný sad, vinice a chmelnice. Opatření je realizováno formou pětiletých závazků. V podmínkách platných pro programové období 2023–2027 je v rámci Ekologického zemědělství možné hospodařit souběžně i v režimu konvenční produkce. Žadatel může být pouze zemědělský podnikatel a registrovaný ekologický podnikatel, který obhospodařuje min. 0,5 ha zemědělské půdy evidované v LPIS. Zároveň musí dodržovat požadavky Podmíněnosti, minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin a nově je povinen zúčastnit se alespoň jednou za dobu závazku školení o vhodných praktikách v EZ.

 

NATURA 2000 NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 

Cílem opatření je podpora hospodaření v oblastech, kde je právně omezeno zemědělské hospodaření z důvodu ochrany životního prostředí v důsledku implementace evropských směrnic pro soustavu Natura 2000. Tyto lokality však potřebují obnovní a udržovací péči. A právě finanční podpory vyplývající z tohoto opatření umožní kompenzovat ušlé příjmy způsobené omezením hospodaření. Výsledkem finanční podpory je tedy omezení rizika opuštění od hospodaření na těchto pozemcích, což by následně vedlo k degradaci trvalého travního porostu. Omezením hnojení v těchto oblastech opatření přispěje k zachování nebo zlepšení stavu druhů a stanovišť z hlediska ochrany.

Podmínkou poskytnutí dotace je údržba trvalého travního porostu pastvou nebo sečí. Možnost mulčování je možná pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. Minimální plocha pro vstup do opatření je 1 ha trvalého travního porostu.

Žadatelem může být uživatel půdy evidované v LPIS v oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě (tj. v oblastech Natura 2000, které se zároveň nacházejí v národním parku nebo v 1. zóně chráněné krajinné oblasti).

 

OBLASTI S PŘÍRODNÍMI A JINÝMI OMEZENÍMI (ANC) 

Opatření přináší podporu zemědělcům hospodařícím v oblastech s nižší produkcí, která vzniká v důsledku horších produkčních vlastností půdy, zvýšené náročnosti na zpracování půdy a omezených možností využití půdy. Tato omezení vedou ke snížení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Bez podpory příjmů formou kompenzace dodatečných nákladů a ušlých příjmů by docházelo k postupnému snižování zemědělských aktivit v těchto oblastech, což by mohlo vést až k úplnému nevyužívání zemědělské půdy, a to by mělo negativní dopad na ekosystémy závislé na zemědělství. Sazby jsou rozdělené na 2 faremní systémy a nově jsou do výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat započítáváni i jelenovití.

 

ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY 

Dotační podpora je zaměřená na zalesnění zemědělské půdy a je směřována na podporu o péči o založený porost, zároveň poskytuje náhradu za ukončení zemědělské činnosti. Důvodem pro opatření je především to, že zalesňování přispívá k omezení vodní eroze a k miminalizaci dalších degradačních faktorů, protože zajišťuje vhodný vegetační pokryv a zároveň rozčleňuje velké půdní bloky, vede i ke snížení emisí a zároveň ke zvýšení sekvestrace uhlíku do půdy. Cílem opatření je celkově zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně. Podpora je zacílena na vymezenou zemědělskou půdu v LPIS, která je definována jako vhodná k zalesnění. Založení lesního porostu žadatel provede podle projektu zalesnění na základě typologie zalesňovaných půd stanovištně vhodnými druhy vyjmenovaných dřevin. První rok se podává žádost o dotaci na založení lesního porostu a žádost o zařazení na péči a náhradu a další roky se podává žádost o dotaci na péči o lesní porost po dobu pěti let a žádost o dotaci na náhradu za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku po dobu deseti let.

Žadateli mohou být soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé půdy a jejich sdružení a spolky, v případě státní půdy může být podpora poskytnuta pouze tehdy, hospodaří-li na ní soukromý subjekt nebo obec. Pokud jsou vlastníky zalesňovaného pozemku veřejné orgány, podpora je poskytována pouze na zalesnění a na péči o založený porost.

 

AGROLESNICTVÍ 

Mezi nová opatření společné zemědělské politiky v období 2023–2027 patří i opatření Agrolesnictví. Jeho podstata směřuje k posílení pěstování dřevin na jednom pozemku spolu se zemědělskými plodinami na orné půdě (systém silvoorebný) nebo na travních porostech (silvopastevní). V případě orné půdy jsou dřeviny vysázeny v řadách a mezi nimi jsou potom pěstovány zemědělské plodiny. U travních porostů je výsadba dřevin roztroušená, a to z toho důvodu, aby mohly být travní porosty standardně ošetřovány. V tomto případě mohou být dřeviny vysázeny i ve skupině a mohou tak vytvářet přirozený stín pro zvířata na pastvě. Tento způsob obhospodařování zemědělských ploch vede k přirozenému rozbití velkých půdních bloků. To má celou řadu pozitivních dopadů, jako je například zadržení vody, zabránění vodní a větrné erozi, odnos půdy v případě přívalových dešťů, již zmiňovaný stín pro pasoucí se zvířata, zároveň pomáhají zajistit úkryt a potravu druhům vázaným na zemědělskou krajinu, ať už se jedná o opylovače, ptáky nebo drobné savce. Lesní porosty na orné půdě zvyšují i podíl organické hmoty v půdě a snižují emise skleníkových plynů pohlcováním CO2. Dřeviny mají také schopnost ukládat uhlík ve své dřevní hmotě. První rok se podává žádost o dotaci na založení agrolesnického systému a žádost o zařazení na péči a další roky se podává žádost o dotaci na péči o založený agrolesnický systém po dobu pěti let.

 

LESNICKO - ENVIRONMENTÁLNÍ PLATBY – BIODIVERZITA, GENOFOND A HABITATY 

Cílem opatření, které je nově zařazeno, je zachování porostního typu hospodářského souboru v oblastech Natura 2000 a v ZCHÚ nebo habitatových stromů v hospodářských lesích. Opatření přináší kompenzaci za zvýšené náklady a snížené výnosy, které vznikají díky zachování vybraných porostních typů hospodářských souborů. Především se jedná o zachování jedlových, dubových, bukových či ostatních listnatých porostů nebo výmladkového lesu místo toho, aby došlo k jejich přeměně na porostní typy hospodářských souborů s nižší ekologickou hodnotou, jako je především v našich podmínkách smrk. Opatření také motivuje k zachování a ochraně habitatových stromů s určitými typy stromových mikrostanovišť, směřuje k podpoře specifického managementu zabezpečujícímu jejich ochranu. Samotný titul Genofond podporuje sběr osiva šetrnými technologiemi, které nepoškozují stromy. Hlavním záměrem je sběr osiva z uznaných zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu.

 

ZVÝŠENÍ OBRANYSCHOPNOSTI V CHOVU PRASAT VAKCINACÍ 

Nové opatření v rámci programového období 2023–2027 je podpora motivující ke snížení používání antimikrobik v chovu prasat na základě podávání vakcín. Cílem je minimalizovat rizika ohrožující zdraví zvířat i následně případně konzumentů potravin. Použití vakcín se záměrem snižování antimikrobik se považuje za jedno z nejefektivnějších opatření vedoucích k omezování používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence. Opatření je určeno pro chov prasat v kategoriích selata, prasata ve výkrmu, prasničky a prasnice. Žadatelem musí být chovatel prasat, který chová minimálně 3 VDJ prasat ke dni podání žádosti, celoročně dodržuje pravidla podmíněnosti. V rámci chovu nesmí docházet k jejich týrání nebo usmrcování nepovoleným způsobem. Žadatel má povinnost v průběhu retenčního období vakcinovat proti původcům chorob dle předem schváleného imunizačního programu pro daný chov v rámci uvedených kategorií a proti vybraným patogenům.

 

DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT 

Neprojektová opatření směřovaná na dobré životní podmínky zvířat primárně vedou k naplnění přirozených potřeb zvířat, zároveň však žadatele motivují k uplatňování inovativních technologií chovu. Tato opatření jsou zaměřená na dojný skot a na chov prasat. Jsou tvořena dalšími podopatřeními vždy specificky orientovanými na speciální růstovou fázi zvířat, chovatelé musí mít minimálně 5 VDJ dojnic či 3 VDJ prasat. Cílem většiny podopatření je snižování stresu a tím zlepšování jejich životních podmínek. 

Podopatření: 

• zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic, 
• zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu pro dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku, 
• zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho, 
• zlepšení životních podmínek v chovu prasat pro prasničky, 
• zlepšení životních podmínek v chovu prasat pro prasnice, 
• zvětšení plochy pro odstavená selata.

 

Neprojektová opatření tvoří jeden z klíčových prvků zabezpečujících stabilní přínosy pro zemědělskou praxi. Jedná se jak o plošné intervence, tak i intervence, které jsou cílené na chov hospodářských zvířat.

Poskytnutí dotací na neprojektová opatření PRV je mimo podmínek jednotlivých podpor podmíněno dodržováním podmínek podmíněnosti, tj. řádným obhospodařováním zemědělské půdy a dodržováním povinných požadavků na hospodaření a podmínek standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. 

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115 byla stanovena struktura přímých plateb i základních parametrů neprojektových opatření Programu rozvoje venkova.  Podmínky jsou dále doplněny, rozvedeny a blíže specifikovány v těchto nařízeních vlády:

• nařízení vlády č. 61/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v oblastech s přírodními omezeními, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 62/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 63/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 64/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, ve znění pozdějších předpisů, 
• nařízení vlády č. 70/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 72/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, ve znění pozdějších předpisů, 
• nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologického zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 140/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření Agrolesnictví a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů.

 

Pro každou intervenci je každoročně nastavená sazba Ministerstvem zemědělství. Výše sazby vychází z rozpočtových stropů a směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem daného roku. Zpravidla jsou tedy sazby pro aktuální dotační období, kterým je kalendářní rok, zveřejněny v polovině října daného roku.

Žádost o poskytnutí dotací na neprojektová opatření Rozvoje venkova, i přímých plateb, o kterých pojednával předchozí článek, je podávána v rámci tzv. jednotné žádosti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, a to do 15. května příslušného kalendářního roku. Tato žádost je podávána spolu s přílohami pouze elektronicky prostřednictvím informačního systému tzv. Portálu farmáře. Na základě podané žádosti probíhají administrativní kontroly i kontroly na místě, a to včetně AMS (tedy monitoringu zemědělských ploch za pomoci družicového systému), které sledují plnění podmínek pro poskytnutí dotace v rámci tzv. kontrolního období. Toto období je různě dlouhé (u přímých plateb trvá do konce srpna daného roku, u neprojektových opatření Rozvoje venkova může být celoroční). Po zhodnocení splnění podmínek je zahájeno postupné vyplácení dotací podle jednotlivých titulů, které probíhá od prosince až do června dalšího kalendářního roku. Abychom ulehčili vaši práci, můžete se na nás v rámci součinnosti obrátit a my ověříme, zda je dlužník skutečně příjemcem dotací a zda byla podána jednotná žádost, příp. na který z jeho účtu bude poukázána. Bohužel přesný odhad, kdy bude vyplacena, je vzhledem ke složitosti kontrol a obrovskému počtu žádostí neproveditelný.

 

text: Mgr. Olga Zumrová

vedoucí Oddělení právní služby HRDP a PRV, Státní zemědělský intervenční fond