Osoby vyloučené z účasti na dražbě

Cílem zákonodárce bylo vytvořit takový rámec, který vylučuje nejen osoby přímo zapojené do výkonu soudní či exekutorské činnosti, ale i ty, jejichž účast by mohla ohrozit objektivitu či důvěru v dražební proces. Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto v různých částech explicitně vymezuje okruh vyloučených osob. Při dražbě movitých věcí stanoví § 329 odst. 1 o. s. ř., že dražit nesmějí soudci, zaměstnanci soudů, povinný a jeho manžel. Dražit nesmějí rovněž dále osoby, kterým v nabytí věci brání zvláštní právní předpis a tzv. obmeškalý vydražitel (§ 329 odst. 5 o. s. ř.), tedy osoba, které byl udělen při dražbě příklep, ale neuhradila nejvyšší podání. Shodně je tomu i u prodeje nemovitých věcí podle § 336h odst. 4 o. s. ř. U prodeje závodu pak § 338u odst. 3 o. s. ř. přidává k výše uvedeným i správce závodu a zachovává vyloučení osob, jimž v nabytí závodu brání zvláštní předpis.

Cílem tohoto článku je systematicky analyzovat právní úpravu osob vyloučených z účasti na dražebním jednání v rámci výkonu rozhodnutí a soudní exekuce, vymezit rozdíly mezi jednotlivými způsoby provedení dražby a objasnit ratio legis jednotlivých omezení. Pozornost bude věnována též otázkám procesních důsledků účasti vyloučené osoby na dražbě a možným následkům z hlediska platnosti příklepu. V závěrečné části bude provedena komparace s úpravou obsaženou v zákoně č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, zejména s jeho ustanoveními § 12 a § 43, která obdobně řeší otázku osob vyloučených z účasti na dražbě.

Tematický význam tohoto institutu je dán nejen praktickou frekvencí dražebního způsobu zpeněžování majetku, ale i nutností předcházet procesním pochybením, která by mohla vést k neplatnosti příklepu nebo k porušení zásad rovnosti účastníků. Otázka, kdo může být dražitelem, se tak stává jedním z podstatných momentů zajišťujících legitimitu nuceného prodeje majetku. Vyloučení určitých osob z účasti na dražbě je nezbytným korektivem principu veřejnosti a otevřenosti dražby, neboť brání tomu, aby došlo k jejímu zneužití osobami s procesními či profesními vazbami na orgán, který dražbu provádí.

 

2. Legislativní rámec a systematika právní úpravy

 

2.1 Normativní východiska

Institut vyloučení určitých osob z účasti na dražbě je zakotven výlučně v procesních předpisech, zejména v ustanoveních § 329, § 336h a § 338u o. s. ř. Tato ustanovení jsou společná pro výkon rozhodnutí i soudní exekuci, neboť občanský soudní řád působí vůči zákonu č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekučnímu řádu“), subsidiárně a při provádění exekuce se přiměřeně použijí příslušná ustanovení o. s. ř., nestanoví-li exekuční řád jinak.

Ustanovení § 66 odst. 6 exekučního řádu pak explicitně stanovuje, že § 329 odst. 1 věta druhá a § 336h odst. 4 občanského soudního řádu platí obdobně pro exekutory a jejich zaměstnance. Analogicky pak zní § 70 odst. 3 exekučního řádu ve vztahu k závodu. Z toho plyne, že okruh osob vyloučených z účasti na dražbě se u soudního výkonu rozhodnutí i exekuce shoduje.

Tím je potvrzeno, že materiálně-právní i procesní limity účasti osob jsou upraveny výhradně v občanském soudním řádu.

 

2.2 Systematika úpravy v občanském soudním řádu

Zákonodárce přistoupil k vymezení osob vyloučených z účasti odděleně podle povahy zpeněžované věci tedy:

• § 329 odst. 1 o. s. ř. – dražba movitých věcí a dalších věcí, které se draží v režimu movitých věcí (např. pohledávky nebo obchodní podíly),
• § 336h odst. 4 o. s. ř. – dražba nemovitých věc a dalších věcí, které se draží v režimu nemovitých věcí (např. družstevní podíl spojený s právem užívat byt).
• § 338u odst. 3 o. s. ř. – dražba závodu.

Tento přístup je logickým odrazem různé povahy předmětů dražby a rozdílných organizačních mechanismů jednotlivých řízení. Procesní úprava reflektuje skutečnost, že v každém typu dražby se liší míra složitosti, účast subjektů i rozsah soudního dohledu, proto je nutné stanovit i diferencovaný režim vyloučení určitých osob.

Společným jmenovatelem všech tří ustanovení je princip nestrannosti orgánu vykonávajícího dražbu a ochrana integrity dražebního procesu. Vyloučení se proto vztahuje zejména na osoby, které jsou ve vztahu k soudu, exekutorovi či povinnému ve zvláštním poměru, popř. na osoby, kterým brání zvláštní právní předpis v nabytí dražené věci.

 

2.3 Obecné zásady a ratio legis

Z hlediska právně-teoretického lze vymezit trojí účel právní úpravy:

1. Prevence střetu zájmů – vyloučení soudců, zaměstnanců soudů a exekutorů je nutným korektivem zásady nestrannosti orgánu veřejné moci.
2. Zajištění smyslu exekuce – vyloučení povinného a jeho manžela zabraňuje obcházení smyslu exekuce prostřednictvím zpětného nabytí majetku.
3. Ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti – zákaz účasti osob bez příslušného oprávnění (např. bez zbrojního průkazu při dražbě zbraní, bez licence u energetických závodů apod.) je nezbytný pro zachování souladu s hmotněprávními předpisy. Rovněž vyloučení osob, které jako vydražitelé neuhradily nejvyšší podání, přispívá k tomu, že se dražby zúčastní pouze skuteční zájemci. 

K těmto cílům přistupuje rovněž aspekt důvěry veřejnosti v zákonnost jednání. Účast zaměstnanců soudu nebo exekutora či povinného na dražbě by mohla objektivně vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudního rozhodování a zpochybnit legitimitu celé dražby. Je nutné zdůraznit, že tento zákaz se vztahuje na soudce, exekutory a zaměstnance všech soudů nebo exekutorských úřadů, nejen toho, který vede výkon rozhodnutí nebo exekuci; zákaz se však nevztahuje na jejich rodinné příslušníky či osoby blízké.

Lze dovodit, že vyloučení některých osob z účasti na dražbě má dvojí funkci:

1. Preventivní – předchází zneužití procesního postavení a zaručuje poctivou soutěž mezi dražiteli.
2. Sankční – v případě obmeškalého vydražitele plní funkci postihu za narušení procesní disciplíny.

 

2.4 Vztah k dalším právním předpisům

Vedle občanského soudního řádu je třeba zohlednit i další zvláštní právní úpravy, které mohou samostatně omezovat nebo zakazovat nabývání určitých věcí nebo práv. Jde zejména o:

• zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu,
• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
• zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, 
• zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,
• zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Pokud by dražený majetek spadal pod působnost některého z těchto předpisů, může být určitá osoba vyloučena z účasti na dražbě i bez výslovného procesního ustanovení. Takové vyloučení vyplývá z hmotněprávní nemožnosti nabýt dražený předmět, resp. nemožnosti draženým předmětem nakládat, a soud nebo exekutor je povinen k této překážce přihlédnout z úřední povinnosti.

 

2.5 Účast na dražebním jednání

Účastí na dražbě se rozumí přítomnost osoby v postavení dražitele, tedy subjektu, který je oprávněn činit podání. Pouhá přítomnost při dražebním jednání není účastí ve smyslu procesních předpisů. Dražitel se stává účastníkem teprve tehdy, prokáže-li svou totožnost a splní-li formální podmínky účasti (např. složení dražební jistoty podle § 336e nebo § 338r o. s. ř.). V praxi to znamená, že osoby vyloučené nemohou tyto podmínky vůbec naplnit – jejich přistoupení k dražbě či složená jistota by byly bez právního účinku. 

 

Dále musí dražitel před zahájením dražby prokázat svoji totožnost, a jestliže jde o právnickou osobu, tak i oprávnění k zastupování společnosti (§ 21 a násl. o.s.ř.), kdy předložení oprávnění až po udělení příklepu nepředstavuje vadu řízení v případě, kdy z obsahu spisu bylo patrné, že je tato osoba oprávněna za dražitele jednat (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 05. 2007, sp. zn. III. ÚS 376/06, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 08. 02. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2439/2005).

Zákon výslovně nevylučuje možnost, aby dražitel byl při samotné dražbě zastoupen jinou osobou, lze tedy dovodit, že takový postup možný je, ale musí být řádně prokázáno, že zástupce je skutečně oprávněn za dražitele činit podání. Obdobně není vyloučeno, aby dražitelé dražili věc do podílového spoluvlastnictví nebo do společného jmění, nicméně i taková skutečnost musí být řádně zaznamenána do protokolu s tím, že musí být uvedeno, kdo jaký podíl nabývá. 

V takovém případě je úkolem soudu nebo exekutora nejpozději před zahájením dražebního jednání prověřit, jestli předložené plné moci splňují výše zákonné požadavky, neboť osoba, která listinu v potřebné podobě nepředložila, nemůže dražit. Tuto skutečnost, stejně jako její důvody, je nutné zaznamenat v protokolu. O tom, že konkrétní osoba nemůže dražit, lze rozhodnout i usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není tedy proti němu přípustné odvolání a jeho výrok se pouze zaznamená v protokolu.

 

Dražba věcí nebo závodu je prakticky nejčastějším způsobem zpeněžení majetku povinného v exekuční praxi, a proto má otázka účasti osob zásadní význam pro platnost celého jednání. Vzhledem k přímému kontaktu soudního vykonavatele s povinným i s veřejností je nutné vyloučit jakýkoli střet zájmu či pochybnost o objektivitě soudních orgánů. Ačkoliv to zákon přímo nestanovuje, měl by přístup do prostor, kde se dražba koná, být bezplatný. Tento požadavek vylučuje vstupné, poplatky za registraci diváka nebo jiná finanční omezení přístupu.

Lze uvažovat rovněž i o tom, že z dražby může být vyloučena osoba, která by se v průběhu dražebního jednání opakovaně dopouštěla hrubého rušení jednání, a to ve smyslu § 48 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

 

3. Osoby vyloučené z účasti při dražbě movitých věcí

Právní úprava účasti na dražbě movitých věcí vychází z ustanovení § 329 odst. 1 o. s. ř., podle něhož „soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit“. Z tohoto taxativního výčtu lze dovodit, že účast oprávněného jako dražitele není omezena, a tedy i oprávněný jako účastník řízení se může dražby zúčastnit. 

Pokud je při dražbě movitých věcí stanovena povinnost složit dražební jistotu, je i její složení nutnou podmínkou pro účast na dražbě (§ 328b odst. 5 o. s. ř.). Z hlediska zásad civilního procesu jde o projev principu nestrannosti a rovnosti účastníků.

 

3.1 Okruh vyloučených osob

a) Soudci a zaměstnanci soudů

Tyto osoby jsou z účasti na dražbě vyloučeny absolutně, a to bez ohledu na to, zda jde o dražbu prováděnou „jejich“ soudem či jiným soudem. Smyslem je ochrana objektivity a nemožnost přímého nebo i nepřímého ovlivnění výsledku dražby. Vyloučení se vztahuje na všechny zaměstnance soudů bez ohledu na pracovní zařazení (administrativa, vykonavatelé, asistenti apod.), protože zákon nečiní žádné rozdíly podle funkčního zařazení.

 

b) Exekutor a zaměstnanci soudních exekutorů

Odkazovací norma stanovená v § 66 odst. 6 exekučního řádu výslovně upravuje rovněž zákaz účasti exekutora či jeho zaměstnanců v dražbě. Obdobně jako je tomu u soudců a zaměstnanců soudů, vztahuje se tento zákaz nejen na soudního exekutora a jeho zaměstnance, kteří dražbu provádějí, ale na všechny exekutory a jejich zaměstnance napříč republikou. 

 

c) Povinný a jeho manžel

Účast povinného v dražbě by znamenala popření smyslu exekuce, neboť by umožnila zpětné nabytí majetku povinného – byť formálně v rámci dražby – a zmařila by tak vymáhací účel řízení. Tento zákaz je proto logicky rozšířen i na manžela povinného, neboť se předpokládá, že by jednal ve shodě s povinným. 

Je třeba učinit závěr, že účast manžela jako dražitele je vyloučena i v případě, že movitá věc není součástí společného jmění (a manžel povinného tedy není účastníkem řízení). I když partner povinného nebo i jiná osoba blízká povinnému není osobou, která by automaticky nesměla být připuštěna k dražbě, je možné ji výjimečně za účelem zamezení zneužití procesního práva vyloučit z dražby, pokud je zjevné, že jedná na popud povinného s cílem zmařit průběh dražby, a tím ztížit uspokojení pohledávky oprávněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 20 Cdo 3270/2023).

 

d) Osoby, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis

Čtvrtou skupinu tvoří osoby, kterým zvláštní hmotněprávní úprava zakazuje nabývat určité věci. Jde zejména o (ne)držitele platného zbrojního průkazu při dražbě zbraní a střeliva, ale také např. o osoby nesplňující podmínky pro nabytí kulturní památky nebo předmětu zvláštní historické hodnoty. K této skupině mohou patřit i osoby, které by nabytím věci porušily zákaz z jiného právního předpisu (celní zákon či zákon o ochraně přírody a krajiny). Toto vyloučení z dražby není možné zhojit zastoupením osobou, která příslušné podmínky splňuje, neboť by stále šlo o vlastnickou sféru vyloučené osoby. 

Povinnost soudního vykonavatele nebo vykonavatele exekutora jako osoby, která je pověřena vedením dražby, je v takových případech obdobná jako při ověřování totožnosti dražitelů – musí se přesvědčit, zda dražitel splňuje všechny zákonné předpoklady pro nabytí předmětu dražby, a pokud je nedoloží, vyloučí jej z účasti.

 

e) Obmeškalý vydražitel

Ačkoliv není zákaz účasti obmeškalého vydražitele na opakovaném dražebním jednání explicitně stanoven v § 329 odst. 1 o. s. ř., jako je tomu u dražby nemovitých věcí či závodu, zakazuje jeho účast § 329 odst. 5 o.s.ř. Pokud tedy vydražitel ihned po udělení příklepu, případně ve lhůtě podle § 329 odst. 6 o. s. ř., neuhradí nejvyšší podání, draží se věc znovu bez jeho účasti, přičemž tento vydražitel je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli (§ 330 odst. 3 o. s. ř.). Obdobný postup se pak uplatní i v případě, kdy si vydražitel věc do jednoho měsíce od udělení příklepu nepřevezme (§ 329 odst. 8 o. s. ř.).

 

3.2 Zvláštní případy vyloučení

Při prodeji movitých věcí mohou nastat situace, kdy se vyžaduje zvláštní oprávnění k nakládání s draženou věcí – např. u zbraní, střeliva či nebezpečných chemikálií. V takovém případě může dražit pouze osoba, která prokáže držení zbrojního průkazu nebo jiného oprávnění k nabytí takového předmětu. Vykonavatel je povinen dražitele na tuto podmínku před zahájením dražby upozornit.

Rovněž uplatňuje-li insolvenční správce nárok na zpeněžení věci dle § 286 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), nesmějí se dražby účastnit ani osoby uvedené v § 295 insolvenčního zákona.

V praxi se mohou objevit i další typové situace – např. dražba vozidel s vyznačeným zákazem převodu, majetku s vysokou kulturní hodnotou (např. obraz významného malíře, nemovitá věc zapsaná do seznamu kulturních památek) apod. Ve všech těchto případech je třeba přihlédnout k hmotněprávní povaze věci a zajistit, aby vydražitel splňoval všechny předpoklady nabytí v souladu s platným právem.

 

3.3 Procesní důsledky účasti vyloučené osoby

Účast vyloučené osoby na dražbě představuje závažnou procesní vadu. Při exekuci prodejem movitých věcí je příklep udělen slovně (s výjimkou elektronických dražeb) a usnesení o příklepu, proti kterému by bylo přípustné odvolání, se nevydává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 01. 2012, sp. zn. 20 Cdo 557/2010), což je podstatným rozdílem oproti exekuci prodejem nemovitých věcí nebo exekuci prodejem závodu. Vzhledem k nemožnosti podat řádný opravný prostředek proti příklepu a s ohledem na zákaz aplikace zásady restitutio in integrum (§ 57 exekučního řádu) v exekučním řízení lze dovodit, že i v případě, kdy se vyloučená osoba zúčastnila dražby movitých věcí, stává se udělením příklepu a zaplacením nebo doplacením nejvyššího podání vlastníkem movité věci. Pokud by však k tomuto skutečně došlo, mohou se dotčené osoby (zejména neúspěšní dražitelé) domáhat náhrady škody, a to jak proti soudu, resp. exekutorovi, tak proti vydražiteli. 

Nakonec je nutné rovněž zmínit, že dražbu movitých věcí je možné s odkazem na § 330a o. s. ř. konat i elektronicky s využitím internetu, přičemž shora uvedené podmínky platné pro tzv. „kamennou“ dražbu zůstávají zachovány i u dražeb elektronických, ovšem s ohledem na specifika takových dražeb. 

 

4. Osoby vyloučené z účasti při dražbě nemovitých věcí

Podle § 336h odst. 4 o. s. ř. „jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.“ Toto ustanovení tvoří základní normu určující, kdo nemůže vystupovat jako dražitel v rámci dražby nemovitých věcí. Oproti dražbě movitých věcí je zde navíc explicitní rozšíření o obmeškalého vydražitele, tedy osobu, která nezaplatila nejvyšší podání v předchozí dražbě a byla tak vyloučena z další účasti a osoby, kterým v nabytí věci brání zvláštní předpis. 

U dražby nemovitých věcí je na rozdíl od dražby movitých věcí standardní, že je požadovaná dražební jistota, i když to není zákonnou povinností (§ 336h odst. 2 o. s. ř.). Aby se tedy zájemce mohl dražby zúčastnit, je povinen tuto jistotu složit, a to nejpozději do zahájení dražebního jednání (v případě, že je vyžadována). 

Zákaz účasti určitých osob sleduje nejen princip nestrannosti, ale i princip materiální poctivosti dražebního řízení, které má zajistit, že se do soutěže o nabytí nemovitých věcí zapojí pouze osoby s reálným zájmem a bez střetu zájmů.

Vyloučení obmeškalého vydražitele z účasti na dražbě je jedním z mála případů, kdy procesní právo obsahuje vlastní výchovný mechanismus, který sankcionuje nepoctivé jednání účastníků prostřednictvím ztráty procesního postavení.

 

4.1 Okruh vyloučených osob

a) Soudci a zaměstnanci soudů

Stejně jako u dražby movitých věcí je i zde vyloučení soudců a zaměstnanců soudů absolutní a nelze je nikterak zhojit. Vyloučení platí v celém soudním systému, tedy nejen v rámci soudu, který dražbu vede, ale i vůči všem ostatním soudům.

 

b) Exekutor a zaměstnanci exekutorských úřadů

Stejně jako u dražby movitých věcí odkazovací norma stanovená v § 66 odst. 6 exekučního řádu výslovně upravuje rovněž zákaz účasti exekutora či jeho zaměstnanců v dražbě nemovitých věcí. Obdobně jako je tomu u soudců a zaměstnanců soudů, vztahuje se tento zákaz nejen na soudního exekutora a jeho zaměstnance, kteří dražbu provádějí, ale na všechny exekutory a jejich zaměstnance napříč republikou (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 08. 2019, sp. zn. III. ÚS 3498/17).

 

c) Povinný a jeho manžel

Zákaz účasti povinného a jeho manžela je konstruován na shodném základě jako u dražby movitých věcí. Účast těchto osob by znamenala obcházení vymáhací funkce exekuce a v praxi by umožnila zpětné nabytí nemovitých věcí do majetku povinného. Je třeba učinit závěr, že účast manžela jako dražitele je vyloučena i v případě, že nemovitá věc není součástí společného jmění (a manžel povinného tedy není účastníkem řízení).

I když partner povinného nebo i jiná osoba blízká povinnému není osobou, která by automaticky nesměla být připuštěna k dražbě, je možné ji výjimečně za účelem zamezení zneužití procesního práva vyloučit z dražby, pokud je zjevné, že jedná na popud povinného s cílem zmařit průběh dražby, a tím ztížit uspokojení pohledávky oprávněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 20 Cdo 3270/2023).

 

d) Osoby, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis

Stejně jako u dražby movitých věcí zahrnuje tato kategorie všechny případy, kdy zvláštní hmotněprávní úprava omezuje nebo zakazuje nabytí určitých nemovitých věcí. Typicky půjde o subjekty, které nesplňují požadavky na nabývání kulturních památek či nemovitých věcí v památkových zónách.

V praxi je soud povinen před zahájením dražby ověřit, zda dražitel splňuje veškeré hmotněprávní předpoklady pro nabytí nemovité věci, a pokud ne, vyloučit jej z účasti na dražbě.

 

e) Obmeškalý vydražitel

Zcela specifické postavení má obmeškalý vydražitel, tedy účastník první dražby, který nezaplatil nejvyšší podání v řádné lhůtě a soud musel nařídit opakovanou dražbu. Podle § 336n odst. 1 o. s. ř. je takový vydražitel povinen nahradit náklady další dražby, škodu způsobenou nezaplacením nejvyššího podání a rozdíl na nejvyšším podání, bylo-li v další dražbě dosaženo nižší ceny. Současně je vyloučen z účasti na této opakované dražbě.

Toto vyloučení má disciplinární charakter a slouží k ochraně procesní ekonomiky. Účelem institutu obmeškalého vydražitele je zabránit tomu, aby se účastník, který svým pochybením způsobil zbytečné náklady a prodlení, mohl znovu účastnit téhož procesu a zmařil jeho účel.

Současně lze odkázat na judikaturu, podle které „Byla-li věc v exekučním řízení prodána v dražbě jako věc nemovitá, je vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 o. s. ř. povinen uspokojit nároky podle § 336n o. s. ř., i kdyby vyšlo najevo, že šlo o věc movitou“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3717/2013).

 

4.2 Procesní důsledky účasti vyloučené osoby

Účast vyloučené osoby při dražbě nemovitých věcí zakládá závažnou procesní vadu, která je způsobilá zpochybnit platnost příklepu a celého dražebního jednání. Na rozdíl od dražby movitých věcí, u nemovitých věcí se vydává usnesení o příklepu, proti kterému je přípustné odvolání. Ustanovení § 336k odst. 4 o. s. ř. pak stanovuje, že odvolací soud k odvolání účastníka usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, mimo jiné, v případě, kdy při provádění dražby došlo k porušení zákona, což účast vyloučené osoby na dražbě zcela jistě splňuje. V takovém případě je nutné nařídit novou první dražbu. 

Rovněž jako u movitých věcí, uplatňuje-li insolvenční správce nárok na zpeněžení věci dle § 286 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), nesmějí se dražby účastnit ani osoby uvedené v § 295 insolvenčního zákona.

Nakonec je nutné rovněž zmínit, že dražbu nemovitých věcí je možné s odkazem na § 336o o. s. ř. konat i elektronicky s využitím internetu, přičemž shora uvedené podmínky platné pro tzv. „kamennou“ dražbu zůstávají zachovány i u dražeb elektronických, ovšem s ohledem na specifika takových dražeb.

 

5. Osoby vyloučené z účasti při dražbě závodu

Ustanovení § 338u odst. 3 o. s. ř. stanoví, že „jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí závodu brání zvláštní předpis“.

Zákon tedy explicitně rozšiřuje okruh vyloučených osob oproti úpravě movitých (§ 329 odst. 1 o. s. ř.) i nemovitých (§ 336h odst. 4 o. s. ř.) věcí o správce závodu a ponechává zároveň zákaz účasti obmeškalého vydražitele podle § 338za odst. 2 o. s. ř. Rozšíření výčtu o správce závodu odpovídá zvláštnímu postavení této osoby, která je přímo odpovědná za provoz, ocenění i dispozici s majetkem závodu a její účast na dražbě by mohla zásadně ohrozit transparentnost řízení

U dražby závodu je pak na rozdíl od prodeje movitých i nemovitých věcí povinnost k připuštění účasti na dražbě složit dražební jistotu (§ 338u odst. 2 o. s. ř.). Aby se tedy zájemce mohl dražby zúčastnit, je povinen tuto jistotu složit, a to nejpozději do zahájení dražebního jednání. 

Zákaz účasti určitých osob při dražbě sleduje nejen princip nestrannosti, ale i princip materiální poctivosti dražebního řízení, které má zajistit, že se do soutěže o nabytí nemovitých věcí zapojí pouze osoby s reálným zájmem a bez střetu zájmů.

 

5.1 Okruh vyloučených osob

a) Soudci a zaměstnanci soudů

Stejně jako u ostatních typů dražeb se tento zákaz vztahuje na všechny soudce a zaměstnance soudů bez ohledu na jejich působnost. 

 

b) Exekutor a zaměstnanci exekutorských úřadů

I v exekučním řízení se podle § 70 odst. 3 exekučního řádu aplikuje vyloučení z účasti na dražbě obdobně na exekutora a jeho zaměstnance, neboť ti vykonávají obdobné funkce jako soudní orgány, ale současně i na všechny ostatní exekutory a jejich zaměstnance. 

 

c) Povinný a jeho manžel

Zákaz účasti těchto osob je u dražby závodu obzvláště důležitý, protože prodej závodu má zásadní dopad na existenci podnikatelské činnosti povinného. Účast povinného by mohla vést k účelové manipulaci s cenou nebo k sabotování řízení, a proto je vyloučení naprosto nezbytné. Je třeba učinit závěr, že účast manžela jako dražitele je vyloučena i v případě, že závod není součástí společného jmění (a manžel povinného tedy není účastníkem řízení).

Stejně jako u předchozích typů dražeb lze uvést, že i když partner povinného nebo i jiná osoba blízká povinnému není osobou, která by automaticky nesměla být připuštěna k dražbě, je možné ji výjimečně za účelem zamezení zneužití procesního práva vyloučit z dražby, pokud je zjevné, že jedná na popud povinného s cílem zmařit průběh dražby, a tím ztížit uspokojení pohledávky oprávněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 20 Cdo 3270/2023).

 

d) Osoby, jimž v nabytí závodu brání zvláštní předpis

Tato skupina představuje nejširší okruh vyloučených osob. Závod může tvořit i majetek podléhající regulaci – např. bankovní, pojišťovací nebo energetické licence. V takovém případě se uplatní omezení vyplývající z předpisů veřejného práva, zejména:

• zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
• zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,
• zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon,
• zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

V praxi je soud nebo soudní exekutor povinen před zahájením dražby ověřit, zda dražitel splňuje veškeré hmotněprávní předpoklady pro nabytí závodu, a pokud ne, vyloučit jej z účasti na dražbě.

 

e) Obmeškalý vydražitel

Osoba, která nezaplatila nejvyšší podání v předchozí dražbě závodu, se považuje za obmeškalého vydražitele a je z další dražby vyloučena (§ 338za odst. 2 o. s. ř.). Tento mechanismus, obdobný úpravě § 336n o. s. ř., má primárně disciplinární charakter – zajišťuje, že dražby se účastní pouze seriózní zájemci.

Soud při určení opakovaného dražebního jednání (§ 338za o. s. ř.) automaticky zohledňuje toto vyloučení a zabrání účasti obmeškalého vydražitele na opakované dražbě. Vyloučení obmeškalého vydražitele z další účasti na dražbě je přímý nástroj k ochraně procesní efektivity, který eliminuje spekulativní chování účastníků.

 

f) Správce závodu

Správce závodu je specifickým subjektem řízení. Podle § 338i o. s. ř. jej ustanovuje soud nebo soudní exekutor k zajištění provozu a správy závodu de facto do doby jeho zpeněžení. Správce má přístup ke všemu majetku, k ekonomickým údajům i k nabídkám na odkup. Z tohoto důvodu by jeho účast v dražbě mohla vést ke zneužití informací nebo ke konfliktu zájmů, proto zákon výslovně stanoví jeho vyloučení. Lze dovodit, že zákaz se vztahuje nejen na samotného správce, ale i na osoby, které by jednaly jeho jménem či na jeho účet, což je třeba posuzovat podle skutečného ekonomického zájmu. Lze dospět k závěru, že obdobně je vyloučen i správce závodu, který byl v předmětném řízení zproštěn funkce správce, neboť i on by měl oproti „běžným“ dražitelům značnou výhodu. 

Dražba závodu se od ostatních druhů dražeb liší svou komplexností a ekonomickým rozsahem. Z toho vyplývá i větší důraz na vyloučení osob, jejichž účast by mohla ohrozit fungování závodu nebo postavení věřitelů.

 

5.2 Procesní důsledky účasti vyloučené osoby

Účast vyloučené osoby při dražbě závodu zakládá závažnou procesní vadu, která je způsobilá zpochybnit platnost příklepu a celého dražebního jednání. Na rozdíl od dražby movitých věcí, u závodu, stejně jako u nemovitých věcí, se vydává usnesení o příklepu, proti kterému je přípustné odvolání. Ustanovení § 338y odst. 3 o. s. ř. pak stanovuje, že odvolací soud k odvolání účastníka usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, mimo jiné, v případě, kdy při provádění dražby došlo k porušení zákona, což účast vyloučené osoby na dražbě zcela jistě splňuje. V takovém případě je nutné nařídit novou první dražbu. 

Nakonec je nutné rovněž zmínit, že dražbu závodu na rozdíl od dražby movitých a nemovitých věcí nelze konat elektronicky s využitím internetu 

 

6. Další případy vyloučení na základě zvláštních předpisů

 

6.1 Obecné vymezení

Vedle procesního vymezení osob vyloučených z účasti na dražbě podle občanského soudního řádu existují i hmotněprávní limity, které mohou samostatně nebo souběžně omezit okruh osob oprávněných nabývat určité věci a částečně byly zmíněny již výše. Tato omezení jsou založena především na ochraně veřejného zájmu – bezpečnosti, kulturního dědictví, regulace finančního trhu nebo strategických odvětví.

Soud nebo exekutor, který dražbu provádí, je proto povinen při přípravě dražby zkoumat, zda předmět dražby nepodléhá zvláštním právním režimům, které podmiňují jeho nabytí nebo držbu. Pokud taková překážka existuje, musí být osoba, která podmínky nesplňuje, vyloučena z účasti na dražbě ex officio, i když splnila formální požadavky podle občanského soudního řádu (např. složení jistoty, prokázání totožnosti apod.).

 

6.2 Předměty vyžadující zvláštní oprávnění

a) Zbraně a střelivo

Podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, může zbraň kategorie A–C nabýt jen osoba, která je držitelem platného zbrojního průkazu nebo povolení k nabytí zbraně (§ 28 a násl.). Pokud se dražba týká zbraní či střeliva, musí vykonavatel nebo exekutor upozornit dražitele na tuto skutečnost a ověřit jejich oprávnění ještě před zahájením dražby – osoba bez příslušného oprávnění nesmí činit podání.

Lze dovodit, že povinnost doložit zbrojní průkaz se vztahuje i na právnické osoby, které zbraně draží k podnikatelským účelům – v takovém případě musí doložit koncesi podle živnostenského zákona.

 

b) Kulturní památky a předměty kulturní hodnoty

U předmětů, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je nabytí spojeno s přísnými podmínkami. Dražitel musí mít souhlas Ministerstva kultury nebo krajského úřadu, jinak by se příklep stal neplatným.

Omezení se uplatní i na věci prohlášené za kulturní památku movitou či nemovitou, jakož i na věci, u nichž je zahájeno řízení o prohlášení za památku.

Tato omezení mají v praxi výrazný dopad zejména při dražbách uměleckých děl, starožitností nebo historických staveb. Soud či exekutor musí spolupracovat s orgány památkové péče a zajistit, aby v dražební vyhlášce byly příslušné podmínky uvedeny. Ustanovení § 328a o. s. ř. pak stanovuje povinnost soudu nebo exekutora nabídnout stanovené movité věci k odkupu před dražbou nejprve institucím, jejichž posláním je péče o takové památky.

 

c) Majetek v regulovaných odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví, energetika)

Zvláštní předpisy upravují i podmínky nabytí podílů nebo majetku v oblastech podléhajících státnímu dozoru, např.:

• zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
• zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,
• zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon,
• zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
• zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého rozsahu vysílání a digitálních sítí.

V těchto odvětvích je nabytí určitého majetku (např. bankovního závodu, licencovaného podniku či vysílacího oprávnění) podmíněno předchozím souhlasem správního orgánu – České národní banky, Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání apod. Bez tohoto souhlasu by příklep nemohl vyvolat právní účinky.

Vyloučení dražitelů bez regulatorní způsobilosti je nutno chápat jako procesní korektiv veřejnoprávního dozoru nad specializovanými činnostmi.

 

7. Odpovědnost soudu nebo exekutora za účast vyloučené osoby

Pokud k účasti vyloučené osoby dojde v důsledku pochybení soudu či exekutora (např. nedostatečné ověření totožnosti, opomenutí zvláštního oprávnění), může vzniknout odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Při dražbě může mít účast vyloučené osoby závažné ekonomické důsledky, a proto je nezbytné, aby orgány vykonávacího řízení uplatňovaly zásadu procesní pečlivosti srovnatelnou s odpovědností za správu cizího majetku.

Soud či exekutor by měl v praxi přijmout tato preventivní opatření:

• ověřit totožnost a způsobilost dražitelů před zahájením dražby;
• vyžadovat doložení oprávnění podle zvláštních předpisů (např. licence, zbrojní průkaz);
• výslovně poučit přítomné o vyloučení určitých osob podle o. s. ř.;
• zaznamenat tato ověření do protokolu o dražbě (§ 40 o. s. ř.).

 

8. Právní úprava vyloučených osob podle zákona o veřejných dražbách

 

8.1 Úvodní poznámky

Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), účinný od 01. 01. 2025, představuje nový kodex pro oblast dobrovolných i nedobrovolných dražeb, kterým byl nahrazen dosavadní zákon č. 26/2000 Sb. Nová právní úprava usiluje o sjednocení základních principů dražebního procesu, jeho digitalizaci a větší právní jistotu účastníků.

Na rozdíl od procesních dražeb podle občanského soudního řádu se zákon o veřejných dražbách zaměřuje na dražby v soukromoprávním režimu prováděné dražebníkem na základě smlouvy s navrhovatelem. Přesto je mezi oběma úpravami významný styčný bod – otázka osob vyloučených z účasti na dražbě, která má v obou systémech chránit transparentnost a nezávislost dražebního mechanismu.

Otázku účasti osob na dražbě řeší zejména dvě ustanovení: § 12 ZVD (obecné ustanovení o osobách vyloučených z účasti na dražbě) a § 43 ZVD (osoby vyloučené z účasti na dražbě při nucené dražbě).

 

8.2 Osoby vyloučené z účasti na dražbě

Podle § 12 odst. 1 ZVD jsou z účasti vyloučeni dražebník a osoby z jeho orgánů, zástupci dražebníka (včetně jejich orgánů), osoby blízké k dražebníkovi nebo jeho zástupci, osoby jednající ve shodě s osobami, ovládané a ovládající k dražebníkovi nebo jeho zástupci, navrhovatel, vlastník předmětu veřejné dražby, osoba nesplňující zvláštní předpoklady (např. pro nabytí podílu v obchodní korporaci) a osoba pověřená kontrolou veřejné dražby.

Tento taxativní výčet je širší než v případě dražeb ve vykonávacím řízení, kdy zákon o veřejných dražeb explicitně stanovuje, že se dražby nemohou zúčastnit osoby blízké dražebníkovi (naproti tomu osoby blízké soudci nebo exekutorovi se dražby účastnit mohou). Současně právní úprava veřejných dražeb reflektuje skutečnost, že dražebník je většinou podnikatelem a může být osobou ovládanou nebo ovládající k jiné osobě, přičemž i taková osoba je vyloučena z účasti na dražbě. Taková situace nemůže nastat u soudců, nicméně soudní exekutor je taktéž podnikatel, kde by tedy v úvahu možnost být ovládanou nebo ovládající osobou k jiné osobě přicházela. Ustanovení § 3 exekučního řádu však stanovuje neslučitelnost činnosti exekutora s jinou výdělečnou činností, čímž je v podstatě eliminováno riziko, aby byl exekutor osobou ovládající či ovládanou k jiné osobě. 

Zároveň zákon výslovně přenáší odpovědnost za prevenci účasti vyloučených osob na dražebníka. Ten musí identifikovat zájemce, vyhodnotit případné vztahy, které by naplnily některou z výluk, a v případě naplnění překážky zápis do dražby odmítnout.

Je nutné uvést, že úprava vyloučených osob v § 12 ZVD je úpravou obecnou, aplikovatelnou zejména pro dobrovolné dražby. Nucené dražby pak mají svou speciální úpravu vyloučených osob v § 43 ZVD.

 

8.3 Osoby vyloučené z účasti na nucené dražbě

Nucená dražba, která se svou povahou více blíží dražbám prováděným ve vykonávacím řízení, pak okruh osob vyloučených z dražebního jednání rozšiřuje, a to v již zmíněném § 43 ZVD, kdy účastníkem dražby nesmí být dál navrhovatel dražby, dlužník, obmeškalý vydražitel, a dále osoba, mezi níž a některou z výše uvedených osob je vztah manželů, společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby, tichého společníka a podnikatele, člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby, nebo osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané nebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že rozšíření okruhu účastníků u nucených dražeb se velice blízce podobá vyloučení osob z dražeb prováděných soudy nebo soudními exekutory. Ostatně, v těchto případech je pravděpodobné, že se na straně dlužníků bude jednat o osoby, jejichž majetek bude jak předmětem nucené dražby (např. v rámci insolvenčního řízení), tak předmětem postižení ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Je tedy logické, že právní úprava osob vyloučených z dražeb bude obdobná. 

Lze však konstatovat, že právní úprava vyloučených osob u veřejných dražeb se jeví jako komplexnější a více odpovídající 21. století, než úprava vykonávacího řízení podle občanského soudního řádu.

 

9. Shrnutí

Otázka osob vyloučených z účasti na dražebním jednání představuje jeden z klíčových aspektů zajištění legitimity a transparentnosti dražebního jednání. Přestože se může na první pohled jevit jako marginální, její význam je zásadní, neboť určuje, kdo může do soutěže o nabytí majetku vstoupit, a tedy kdo může ovlivnit výsledek výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Z provedené analýzy vyplývá, že právní úprava obsažená v občanském soudním řádu je vystavěna na principu nestrannosti orgánu, který dražbu provádí, a na zamezení střetu zájmů mezi účastníky řízení. Tomu odpovídá vymezení vyloučených osob podle jednotlivých druhů dražby.

Všechny tři režimy spojuje společné ratio legis – ochrana důvěry v procesní poctivost a férovost soutěže o majetek povinného.

Vedle procesních ustanovení hrají důležitou roli i zvláštní hmotněprávní předpisy, které samostatně omezují nabývání určitých věcí – zbraní, kulturních památek, majetku v regulovaných odvětvích či strategických podniků. Tato omezení zakládají faktickou nezpůsobilost určité osoby být dražitelem a doplňují tak procesní rámec o složku materiální legality.

Z komparace s úpravou podle zákona o veřejných dražbách je zřejmé, že tato nová právní úprava přejímá základní ideu vyloučení osob, avšak přesouvá důraz z procesní na soukromoprávní rovinu, a akcentuje princip poctivé soutěže a zákaz účasti osob s ekonomickým nebo profesním zájmem na výsledku dražby (dražebník, navrhovatel). Zatímco občanský soudní řád chrání legitimitu výkonu veřejné moci, zákon o veřejných dražbách chrání integritu smluvního vztahu mezi dražebníkem, navrhovatelem a vydražitelem.

Celkově lze uzavřít, že česká právní úprava vytváří v této oblasti komplexní a v zásadě konzistentní systém, který však vykazuje určité rozdíly v pojmosloví a v právní povaze následků porušení zákazu účasti. Z hlediska de lege ferenda by bylo vhodné:

1. sjednotit terminologii mezi občanským soudním řádem, exekučním řádem a zákonem o veřejných dražbách, zejména pokud jde o pojmy vyloučená osoba, neplatnost příklepu a překážka účasti;
2. výslovně upravit postup soudu nebo exekutora při zjištění překážky účasti v občanském soudním řádu, obdobně jako činí § 36 zákona o veřejných dražbách u dražebníka;
3. zvážit zavedení centrálního rejstříku obmeškalých vydražitelů, který by zabránil účasti těchto osob napříč řízeními, což by však bylo v rozporu se současnou judikaturou (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 6. 2015, sp. zn. 17 Co 108/2015).

 

Závěrem lze shrnout, že institut vyloučení osob z účasti na dražbě je nedílnou součástí principu právní jistoty ve vykonávacím řízení. Zajišťuje, že dražba jako veřejný projev výkonu práva probíhá v souladu s ústavními zásadami nestrannosti, rovnosti účastníků a ochrany legitimního očekávání.

Lze tedy uzavřít, že bez důsledného respektu k pravidlům účasti v dražbě ztrácí celý proces nuceného prodeje svou společenskou legitimitu – stává se pouze ekonomickou transakcí, nikoli výkonem spravedlnosti.

 

 

Text: JUDr. Mgr. Otakar Koutenský, Ph.D., LL.M., asistent soudce Okresního soudu Plzeň-město

 

---

 1. SMOLÍK, Petr. § 329 [Provádění dražby]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. Dostupné na beck-online.cz.

2. KOUTENSKÝ, Otakar. Exekuce postižením závodu. Praha: Wolters Kluwer, 2024, s. 80.

3. JIRSA, Jaromír a kol.: Občanský soudní řád, 4. část. Soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 469.

4. KOUTENSKÝ, Otakar. Exekuce prodejem movitých věcí. Rigorózní práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2018, s. 84.

5. SMOLÍK, Petr. § 329 [Provádění dražby]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. Dostupné na beck-online.cz.

6. JIRSA, Jaromír a kol.: Občanský soudní řád, 4. část. Soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 470.

7. SMOLÍK, Petr. § 336h [Účast v dražbě a její řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.

8. SMOLÍK, Petr. § 329 [Provádění dražby]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. Dostupné na beck-online.cz.

9. JIRSA, Jaromír a kol.: Občanský soudní řád, 4. část. Soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 470.

10. SMOLÍK, Petr. § 336h [Účast v dražbě a její řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.

11. SMOLÍK, Petr. § 329 [Provádění dražby]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. Dostupné na beck-online.cz.

12. JIRSA, Jaromír a kol.: Občanský soudní řád, 4. část. Soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 470.

13. SMOLÍK, Petr. § 336h [Účast v dražbě a její řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.