Zamyšlení nad použitím aktuální úpravy exekučního režijního paušálu v některých spojených řízeních

Podle aktuálního znění (tj. účinného od 1. 1. 2026) § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. (dále jen „ex. tarif“) exekutorovi náleží v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů v paušální částce:

a) 3 500 Kč za exekuci, v níž ke dni vydání pověření podle § 43a ex. řádu vymáhané plnění, které nezahrnuje náklady exekuce a náklady oprávněného, nepřesahuje částku 5 000 Kč, a v níž není vymáhána jiná povinnost než zaplacení peněžité částky,

b) 4 500 Kč za exekuci neuvedenou v písmenu a).

 

Podle aktuálního znění § 13 odst. 11 ex. tarifu, dojde-li ke spojení dvou nebo více exekučních řízení ke společnému řízení podle § 37 odst. 5 nebo 6 ex. řádu, paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1, 4 a 10 se bez ohledu na počet současně nebo postupně spojených exekučních řízení jednorázově zvyšuje o 20 %.

 

Podle bodu 1. čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb., není-li dále stanoveno jinak, v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, v nichž bylo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno pověření podle § 43a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 330/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

 

Podle bodu 4. čl. II. Přechodná ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije § 13 odst. 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, došlo-li ke spojení exekučních řízení ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

 

V důvodové zprávě k vyhlášce č. 518/2025 Sb. se k bodu 1. přechodných ustanovení uvádí, že „pravidla určení odměny a náhrad soudního exekutora budou uplatňována i v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky, pokud v nich přede dnem nabytí účinnosti nebylo vydáno pověření k vedení exekuce podle § 43a ex.ř.“ K bodu 4. přechodných ustanovení se tamtéž uvádí, že „nové zvýšení paušální náhrady hotových výdajů podle navrženého § 13 odst. 11 ex. tarifu se bude týkat exekučních řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti projednávané vyhlášky, pokud ke spojení exekučních řízení dojde ode dne nabytí účinnosti projednávané vyhlášky“.

 

Z bodu 1. přechodných ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. vyplývá, že novelizované znění ex. tarifu se použije ve třech skupinách exekučních řízení. Použije se v exekučních řízeních:

1. zahájených od 1. 1. 2026,
2. zahájených před 1. 1. 2026, ve kterých ale bylo pověření exekutora podle § 43a ex. řádu vydáno až od 1. 1. 2026,
3. zahájených před 1. 1. 2026, ve kterých nebylo vydáno pověření a řízení se zastavuje, exekuční návrh zamítá nebo odmítá po 1. 1. 2026 (tuto poslední skupinu budeme v dalším textu pomíjet, protože se jedná o velmi úzkou skupinu řízení, která nadto bude ve své podstatné části vyčerpána velmi brzy po 1. 1. 2026).

 

Vzniká otázka, jaké znění ex. tarifu použít v exekučním řízení, které se vede pro řízení spojená ke společnému řízení, pokud po 1. 1. 2026 došlo ke spojení řízení, která podle přechodných ustanovení k vyhlášce č. 518/2025 Sb. podléhají různým zněním ex. tarifu. Zejména pak otázka, v jaké nominální výši je náhrada výdajů v paušální částce (dále jen „nákladový paušál“) ve spojeném řízení, pokud se do něj spojilo ke společnému řízení exekuční řízení zahájené před 1. 1. 2026 s exekučním řízením zahájeným od 1. 1. 2026 nebo s řízením sice zahájeným ještě před 1. 1. 2026, ale s pověřením podle § 43a ex. řádu vydaným až od 1. 1. 2026. Každé z těchto řízení totiž může mít jinak vysokou nominální výši nákladového paušálu (zejména v závislosti na výši vymáhaného plnění).

 

Je vhodné připomenout, že ke spojení exekučních řízení ke společnému řízení dochází buďto ze zákona (viz § 37 odst. 5 ex. řádu), nebo rozhodnutím exekučního soudu na základě návrhu povinného (viz § 37 odst. 6 ex. řádu).

 

Není pochyb o tom, že ve spojených řízeních exekutor může uplatňovat pouze jeden nákladový paušál. Přitom se nedá říci, že později zahájené exekuční řízení je po spojení řízením bez nákladového paušálu. Ve spojeném řízení se nevymáhá pouze nákladový paušál z prvního ze spojených řízení.

 

Evidentní je to za situace, kdy je první ze spojených řízení zastaveno například pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 a násl. ex. řádu. V takovém případě se i v pozdějším, dále vedeném řízení nákladový paušál vymáhá. 

Nelze přitom dojít k závěru, že by dále vymáhaný nákladový paušál v takovém případě stále zůstával podřízený staré právní úpravě ex. tarifu. Co by se stalo s nákladovým paušálem v případě, že by bylo zastaveno starší ze spojených řízení s pověřením vydaným do 31. 12. 2025 a nákladovým paušálem 3 500 Kč a dále by s vedlo jen druhé ze spojených řízení s pověřením vydaným po 1. 1. 2026 a nákladovým paušálem ve výši 4 500 Kč? V takovém případě by nepochybně bylo třeba na zbývající (dále vedené) řízení použít úpravu nákladového paušálu podle ex. tarifu účinného od 1. 1. 2026, protože by se vedlo již jen exekuční řízení s pověřením vydaným po tomto datu. Měl by se po zastavení jednoho ze spojených řízení nákladový paušál skokově zvýšit z částky 3 500 Kč na 4 500 Kč? Za absurdní považujeme jakousi ambivalenci v aplikaci ex. tarifu v tom směru, že by se na spojená řízení po určitou dobu (tj. do zastavení) aplikoval jeden režim nákladového tarifu a následně (po zastavení) režim jiný. Přitom neaplikovat na dále vedené řízení úpravu nákladového tarifu účinnou od 1. 1. 2026 by bylo evidentně v rozporu s bodem 1. přechodných ustanovení vyhl. č. 518/2025 Sb.

 

Každé ze spojených řízení si tak do spojeného řízení dle našeho názoru nutně přináší svůj vlastní nákladový paušál, resp. nákladový paušál určovaný podle své vlastní právní úpravy. Té úpravy, kterou se má řídit podle pravidel věcné a časové působnosti příslušné právní úpravy ex. tarifu. 

 

Přechodná ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. speciálně neurčují, podle jaké právní úpravy se má určit nominální výše nákladového paušálu (tzn. jaké znění § 13 odst. 1 ex. tarifu se má aplikovat), pokud došlo ke spojení řízení, na které dopadá novelizované znění ex. tarifu účinné od 1. 1. 2026 s řízením, na které je třeba použít předchozí úpravu účinnou do 31. 12. 2025. 

Před účinností vyhlášky č. 518/2025 Sb. nevznikal problém ohledně nominální výše nákladového paušálu, protože ten byl ve všech spojených řízeních ve stejné výši. Po účinnosti vyhlášky č. 518/2025 Sb. však mohou mít řízení, která se spojují, jinou výši nákladového paušálu, pokud na jednotlivá spojovaná řízení budou dopadat různá znění ex. tarifu. Je tak třeba určit, v jaké výši má tento nákladový paušál ve spojených řízeních být, resp. v jaké výši se má vymáhat.

 

Dle našeho názoru je za situace, kdy dochází ke spojení řízení, které podléhá právnímu režimu ex. tarifu účinnému od 1. 1. 2026, s řízením, které podléhá právnímu režimu ex. tarifu účinnému do 31. 12. 2025, třeba vyjít z obecného intertemporálního pravidla uvedeného v bodu 1. přechodných ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. 

 

Podle tohoto přechodného ustanovení podléhá exekuční řízení zahájené od 1. 1. 2026, nebo zahájené sice před tímto datem, ale s pověřením vydaným od 1. 1. 2026, právní úpravě nákladového paušálu účinné od 1. 1. 2026. Jsou-li  v takovém řízení splněny podmínky pro aplikaci ex. tarifu ve znění vyhlášky č. 518/2025 Sb. (tj. exekuční řízení bylo zahájeno nebo pověření podle § 43a ex. řádu bylo vydáno po 1. 1. 2026), nelze to jen z důvodu spojení řízení pominout a řízení podřídit úpravě ex. tarifu účinné do 31. 12. 2025. Jiný závěr nemá oporu v žádném z přechodných ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. a znamenal by vyloučení úpravy ex. tarifu účinné od 1. 1. 2026 na řízení, které splňuje podmínky pro to, aby na ně byla aplikována. Je sice pravdou, že v případě spojení ex lege podle § 37 odst. 5 ex. řádu dochází ke spojení již v okamžiku podání exekučního návrhu, nicméně to neznamená, že by později zahájené řízení nemělo svůj vlastní okamžik zahájení (nepřebírá okamžik zahájení staršího exekučního řízení, se kterým se spojilo ke společnému řízení, což má např. význam pro určování pořadí vymáhané pohledávky při rozvrhu rozdělované podstaty), resp. že nemá svoje vlastní pověření podle § 43a ex. řádu.

 

Je zřejmě vhodné poznamenat, že na tomto závěru nemění ničeho ani existence bodu 4. přechodných ustanovení vyhlášky č. 518/2025 Sb. Podle jazykového znění, které odpovídá i důvodové zprávě k němu, se vztahuje pouze na ta spojená exekuční řízení, která byla zahájena přede dnem účinnosti vyhlášky č. 518/2025 Sb. Dopadá tak pouze na před účinností novelizace zahájená exekuční řízení, která byla po 1. 1. 2026 spojena rozhodnutím soudu podle § 37 odst. 6 ex. řádu.¹⁾

 

Vzhledem k tomu, že si dle našeho názoru každé ze spojených řízení do spojeného řízení přináší svůj vlastní právní režim ex. tarifu, přináší si i svůj vlastní nákladový paušál, tzn. nákladový paušál určený podle odpovídající právní úpravy. Ve spojeném řízení jsou pak latentně přítomny oba (všechny) nákladové paušály. Nicméně v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, je lze vymáhat pouze jednou. Pokud však nákladový paušál jednoho ze spojených řízení převýší nákladový paušál v jiném ze spojených řízení, je třeba v exekuci vymáhat ten nákladový paušál, který je vyšší. Jinak by došlo k popření jeho právní úpravy.

 

Pravidlo „vyšší konzumuje nižší“ je ostatně principem, který se v případě stanovení nákladů uplatňuje obecně, a to při konzumaci paušálu vyššími hotovými výdaji v § 13 odst. 3 ex. tarifu. Obdobné řešení lze nalézt např. i v § 8 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Tento princip se nadto nepochybně uplatní i při spojování dvou řízení zahájených po 1. 1. 2026 (tj. nové + nové), pokud je v jednom ze spojených řízení nákladový paušál 3 500 Kč a v druhém 4 500 Kč.

 

Nový právní režim hotových výdajů přinesený do společného řízení zůstává nově spojované věci nejen ohledně nové sazby nákladového paušálu, ale i ve všem dalším. V praktické rovině se to u spojené věci stará + nová týká zejména možnosti uplatnění rozšířeného rejstříku hotových výdajů účtovaných mimo paušál dle § 13 odst. 2 ex. tarifu, v aktuálním znění, pokud k jejich vynaložení dojde po spojení do společného řízení.

 

Na okraj ještě poznamenáváme, že zatímco v případě spojení dvou řízení, která podléhají rozdílným a vzájemně nekompatibilním úpravám samotného provedení exekuce (exekučního procesu), byla by tato nekompatibilita důvodem vyloučení k samostatnému řízení, střet různých úprav nákladového paušálu však podle našeho názoru sám o sobě důvodem pro vyloučení k samostatnému řízení není.

 

Závěr

Výše nákladového paušálu v řízení, ve kterém byla spojena řízení s pověřeními podle § 43a ex. řádu vydanými jak před 1. 1. 2026, tak po 1. 1. 2026, se určí podle ex. tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2026. Totéž platí pro uplatnění mimopaušálních hotových výdajů dle § 13 odst. 2 ex. tarifu, v platném znění, pokud vznikly až po spojení věcí.

 

text: Mgr. Stanislav Molák soudní exekutor EÚ Havlíčkův Brod, místopředseda PaL komise, Mgr.  Jan Krejsta soudní exekutor EÚ Brno-město, člen PaL komise

---

1. Poznámka Molák: 

Připustíme-li širší výklad bodu 4. v tom smyslu, že dopadá nejen na případy spojení dvou starých řízení po 1. 1. 2026, ale obecně na jakékoliv případy spojování řízení staré+nové (byť gramaticky tomu text neodpovídá), řeší toto přechodné ustanovení pouze otázku zvyšování společného paušálu o 20 % v důsledku spojení. 

Jak je výše vyloženo, stará a nová věc i po spojení dokážou koexistovat v rámci svých nákladových úprav a za dosavadních aplikačních pravidel uspokojivě vyřešit sazbu základní výše paušálu ve spojené věci. Oproti tomu ohledně navýšení paušálu po spojení věcí stará+nová dochází ke konfliktnímu protnutí úprav, kdy stará věc sebou pravidlo o navýšení paušálu jako důsledek spojení nenese, avšak nová ano. Bod 4. přechodných ustanovení tuto aplikační nejistotu řeší tak, že paušál se o 20 % navyšuje i v těchto případech.