Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí

V Česku funguje tzv. dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Výkon rozhodnutí může provádět buď sám soud prostřednictvím svých vykonavatelů, nebo pověřený soudní exekutor.

Soudní výkon rozhodnutí

 Výkon rozhodnutí v režimu soudů je režimem, který v tuzemsku existoval již před rokem 2001 (před vznikem soudních exekutorů) a existuje dosud. V rámci přípravy velké novely exekučního řádu se dokonce uvažovalo o tom, že bude tento neefektivní způsob vymáhání až na několik výjimek zrušen a fungovaly by jen exekuce prováděné soudními exekutory. Nakonec se tak nestalo, byť se jedná o zřetelný trend.

Návrh na zahájení výkonu rozhodnutí se podává k místně příslušnému okresnímu soudu (okresní soud místně příslušný podle trvalého pobytu dlužníka). Soud nařizuje výkon rozhodnutí usnesením. Nepověřuje však provedením svého rozhodnutí exekutora, své rozhodnutí provede sám prostřednictvím vlastních pravomocí a personálních i administrativních sil.

Problém tkví v tom, že věřitel je nucen sám označit postižitelný majetek dlužníka – soud majetek dlužníka aktivně nedohledává tak, jak to činí exekutor. Sám věřitel musí soudu navrhnout, jaký má být postižen bankovní účet či jaký příjem povinného, což znamená, že je věřitel musí znát. Současně je věřitel omezen návrhem jednoho způsobu provedení výkonu rozhodnutí (srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, prodej podniku, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem…). Soud nemůže provádět několik způsobů výkonu rozhodnutí současně, naopak exekutor tuto kompetenci má.

Je evidentní, že tento způsob provádění výkonu rozhodnutí implikuje menší naději na vymožení pohledávky. Koneckonců od roku 2001, kdy v Česku začali fungovat soudní exekutoři, radikálně vzrostla vymahatelnost práva. Uvádí se, že v éře samostatného fungování soudních výkonů rozhodnutí činila vymahatelnost asi tři až pět procent. Díky činnosti exekutorských úřadů se zvýšila průměrná vymahatelnost pohledávek na 40 procent.

 

Exekuce

Návrh na zahájení exekuce podává věřitel k soudnímu exekutorovi, jenž ho následně předloží exekučnímu soudu. Soud exekuci zahájí vydáním tzv. usnesení o nařízení exekuce.

Exekuce prováděná soudním exekutorem přináší věřiteli větší výhody. Soudní exekutor může v jednom řízení provádět exekuci více způsoby, může současně vydávat více exekučních příkazů. Věřitel není nucen sám dohledávat majetek dlužníka, o to se postará exekutorský úřad.

 

V čem tkví rozdíl mezi soudním výkonem rozhodnutí a exekucí ?

Rozdílů mezi soudním výkonem rozhodnutí a exekucí prováděnou soudním exekutorem je více, nicméně je třeba také připomenout, že provoz soudů je hrazen ze státního rozpočtu, kdežto exekutorské úřady – ačkoliv vykonávají službu pro stát – nedostávají na svůj chod a činnost ani korunu. Bezvýslednost exekucí se pohybuje kolem 60 % (především kvůli nemajetnosti dlužníků). Bohužel náklady na tyto bezvýsledné exekuce fakticky nese exekutorský úřad a kryje je ze svých odměn, jež vymohl v rámci úspěšných řízení.

Podrobnosti k tomuto tématu si poslechněte v pořadu Českého rozhlasu Region.